Vždy je lepší mít nějakou rezervu v ploše, než tlačit sazenice k sobě na vzdálenost menší, zužovat řádky, neprotrhávat výsevy. Více záhonů znamená horší využití plochy zahrady (více cestiček), hodně široké a dlouhé záhony zhoršují přístup k řádkům v jeho prostředku. Solidní by mohla být šířka záhonu cca 130 cm. Snadno se dosáhne do středu, nejen rukou, ale i motyčkou, plecím rámečkem. Při dané šířce záhonu nám vyjde u každé kultury jiná vzdálenost rostlin od sebe v řádku i mezi řádky.
Příprava na setí
Dědeček dostával k Vánocům notýsek, malý kapesní kalendář. Psal si do něj vše co potřeboval, v průběhu roku i jaké bylo počasí, jak se urodilo, co se kde stalo. Hned po Novém roce ho často otevíral a něco si psal. Nebyla s ním řeč, pořád jako by někam chvátal, i když byl stále doma. Až někdo okolo 20. ledna přišel a prohlásil: Tak už je to jasný, letos budeme sít tohle a tohle, půjde to tam a tam a potřebujeme nakoupit to a to, tolik a tolik. V notýsku měl napsané tradiční odrůdy, které byly k sehnání, dávaly jistý výnos i při horším počasí.
I my bychom měli včas vybírat to co budeme sít a kam ty rostliny přijdou. Také můžeme „jen“ spoléhat na stabilní výnos tradičních druhů a odrůd, nebo si můžeme zkusit něco nového, neokoukaného. Do skupiny neokoukaných plodin budou jistě patřit zajímavé směsi osiv, které zahrnují několik barevně odlišných odrůd, které jsou vhodné ke sklizni ve zhruba ve stejnou dobu. Barevný květák je chuťově bez rozdílu, dorůstá opravdu ve stejnou dobu. Pestrá směs ředkviček je hezká, ale dle mé zkušenosti se nedá sklízet jednorázově. Červené, žluté, bílé a dvoubarevné ředkvičky dorůstají postupně, doporučuji je sklízet probírkou.
Úprava směsi semen semenářskou firmou je dotažená do detailů. V sáčku je sice směs semen, ale jednotlivá obalovaná semínka jsou, podle odrůdy, barevně rozlišená. Vlastně si můžete doma, podobně jako popelka roztřídit semínka dle barvy, vysít je izolovaně (u předpěstovaných květáků) a na záhon je vysadit dle svých tvůrčích představ, v případě výsevů klást jednotlivá semínka do barevných obrazců.
Pokud by dědovi po osetí polí a zahrady zbylo místo, určitě by zkusil něco, co by mu přineslo vedle výnosů i trochu radosti a poznání.
Výsevy březen – záhony ve „staré půdní síle
Na takový záhon můžeme vysévat kořenovou, cibulovou zeleninu, špenát, hrášek, ředkvičky, ředkve, vodnici. Ve staré půdní síle nemusí znamenat, že v půdě jsou všechny potřebné živiny a v dostatečném množství. Je na člověku samém, jestli bude hnojit minerálními hnojivy, vyzrálým kompostem (viz luxusní podmínky) nebo vůbec.
Z kořenové zeleniny mrkev (karotku), pastinák, petržel a třeba i černý kořen. Záhon by měl být před zimou zrytý na co největší hloubku, popřípadě se zryje ještě velmi časně na jaře. Na půdách s malým obsahem organické hmoty, na těžších půdách platí, že kořeny mrkve a petržele dorostou do cca 2/3 hloubky, do jaké bylo narýpáno. Odrůdy, které mají delší kořeny v takových půdách více větví, vytvářejí deformované kořeny. U lehčích a humózních půd si odrůdy, které narůstají do větší hloubky, dokážou lépe poradit.
Pro vytvoření „luxusních“ podmínek můžeme před setím udělat rýžky cca 3-4 cm hluboké, prosypat je jemným kompostem s dokonale přeměněnou organickou hmotou, utlačit ho (možno i zalít, zejména pokud přes zimu moc nepršelo, zem je rýpaná i na jaře, pokud je teplo, slunečno větrno) a do kompostu do hloubky cca 1 cm vysít mrkev či petržel. Přimáčkne se, zasype, zase jemně přimáčkne (možno zalít). Pastinák, černý kořen sejeme do hloubky dvojnásobné. Jmenované kultury „vylézají“ 14 dnů i déle, abychom při kypření meziřadí nepoškodili výsev, přidáme do jednotlivých řádků řídce i pár semínek ředkvičky, salátu nebo špenátu. Mrkev a petržel jsou citlivé na přísušek, výsev by až doby než narostou cca do 2 cm, neměl trpět suchem. Zaschlý výsev před vzejitím je mezerovitý – dík nám, ale obyčejně se to svede na nekvalitní osivo. Vzcházejícím rostlinám vadí mrazíky. Citlivější je petržel. Stačí porost nakrýt netkanou textilií, lépe silnější nebo obyčejnou ve dvou vrstvách.
Vzdálenosti a hustota rostlin v řádku a na záhoně u časných výsevů, výsadby
Mrkev a petržel – čtyři řádky na šířku záhonu (první 13 cm od okraje, poté 26 cm, vzdálenost po vyjednocení, protrhání 3, 4 cm), možné kombinovat.
Pastinák – tři řádky, od okraje 16 cm, poté 32 cm, protrhat na cca 6 – 10 cm. Pastinák narůstá v kvalitních půdách do průměru až třeba 5 – 8 cm, do hloubky 40 – 50 cm. Pokud má nahradit petržel, i v podobné velikosti, stačí menší spon. Než se porost pastináku pořádně zapojí, vyrostou v meziřadí vyseté ředkvičky. Pro porosty vyseté či vysazené cibulové zeleniny, krom sazečky je opravdu vhodná ochrana před mrazíky.
Výsev cibule čtyři řádky – 26 cm (13 od okraje), po vyjednocení na 5 cm od sebe v řádku. Při pečlivé práci se dají sazeničky použít na další výsadbu. Hloubka cca 1 cm i při přesazování.
Sazečka do sedmi řádek cca 16 cm (8 cm od okraje), do hloubky 3-4 cm (má koukat kousek suchých šlupek = suknic), po vysazení se přimáčkne.
Nitková cibule, vypěstovaná pod sklem se po otužení vysazuje do sponu jako přímý výsev. Obří cibule potřebují v řádku 2x a ž3x větší.
Výsadba póru do čtyř řad, cca 20 cm v řádku od sebe. Pór se vysazuje do brázd (10 cm a více hlubokých), když naroste, rostliny se nahrnují.
Dalším druhům jarní mrazíky tolik neškodí, pokud nemá být mrazík silnější, nepoškodí je
Ředkvičky se mohou sít do řádků cca 16 cm (bude jich sedm), cca 3 cm od sebe.
Ředkev a vodnice potřebuje větší rozteč, cca 26 cm (čtyři řádky), od sebe nejméně 5 cm (dle odrůd).
Špenát se spokojí se sponem 21 x 4 cm, na záhoně tedy bude pět řádek. Spolehlivý je zejména hrášek, ten vydrží i –5 °C.
„Keříčkový hrách“ (odr. KUDRNÁČ) je možné vysévat do pěti řad (cca 21 cm od sebe), stačí, když jsou hrášky 3-4 cm od sebe.
Pnoucí hrách by na takovém záhoně stačil ve dvou řádcích, s tím, že potřebuje oporu (podle odrůdy od 100 cm do 160 cm výšky). Než naroste, sklidíte v meziřadí ředkvičky ale i špenát, vysazené saláty, kedlubny.
Mezi druhy zeleniny, která se vysazuje časně zjara (otužená, popřípadě nakrývaná před mrazíky), která nesnáší přímé hnojení, patří saláty, hlávkové čekanky, pekingské zelí. Těch by na takovém záhoně mohlo být klidně pět řádek, ve sponu cca 26 cm (řádky) x 30 cm v řádku. Protože zhruba stejný spon náleží i kedlubnám, můžeme je se salátem prostřídat. Abychom vyhověli potřebám kedluben, děláme pro ně hlubší jamku, do které přisypeme živný kompost nebo se zeminou v okolí rozmícháme dobře rozložený zkompostovaný hnůj, komerční kompost. Velkou jámu nemá cenu dělat, raná zelenina nemá nijak mohutný kořenový systém.
Na záhonech, na kterých byl na podzim zarytý hnůj, vysazujeme sazenice košťálovin. Ranou kapustu (tři řádky, cca 35 cm od sebe), raný květák a zelí (dva řádky, 40 cm od sebe). Na kraj záhonu i do jeho středu je možné vysadit i několik raných kedluben. Sklízí se dříve než květák a zelí, nebudou překážet.
K výsadbě: Na zahradě můžeme sázet zeleninu do trojsponu. Tedy v jednom řádku dát první sazenici na ½ vzdálenosti od okraje, ve druhém na vzdálenost celou. Budeme mít sazenice „šachovnicovitě rozmístěné“, budou mít lepší přístup k světlu, budou se moci lépe rozrůstat.
Na hnojený záhon můžeme vysadit i velmi rané brambory. Pro urychlení sklizně je můžeme před výsadbou narašit (sklizeň se urychlí o cca 8–10 dnů), předklíčit (urychlení o dva týdny), předklíčenou sadbu i doma zakořenit, což zkrátí dobu do sklizně až o tři týdny. Brambory musíme bezpodmínečně chránit před mrazíky. Narašování se dělá cca tři týdny před výsadbou, na světle, v teplotách okolo 10 °C. Předkličování trvá 4 – 6 týdnů, na klíčku už jsou před výsadbou vidět zárodky kořínků. Sadba se probouzí týden v teplotách 12–15 °C, poté se nechává cca tři týdny na světle v teplotách 10–13 °C, na konci se týden otužuje v teplotách 6–8 °C. Takovou sadbu můžeme ještě asi týden před výsadbou zakořenit. Zasypeme hlízy vlhkým, sypkým substrátem. Ze základů kořínků se začnou tvořit kořínky. Vysazuje se v době, kdy zem dosáhla cca 10 cm pod povrchem teplotu 10°C. Půdu je možné nechat zahřát pod černou fólií, pod netkanou nebo perforovanou textilií. Na záhoně mohou být dva řádky, jednotlivé brambory opatrně klademe do rýhy jen 5 cm pod povrch ( 20-25 cm od sebe, na stopu,…) a motykou nahrneme hrůbek.
Ivan Dvořák
