Úroda v roce výsadby - jahodník
Začneme-li v zahradě hospodařit tak, že první vysazenou kulturou jsou jahodníky, budeme sklízet zhruba za dva až tři měsíce po výsadbě. Záhon se dá připravit dosti snadno a rychle. Vytvoříme si rýhu, do které dáme hnůj (dobytek, malí savci, granulovaný hnůj, živný kompost), překryjeme ho běžnou zeminou a přišlápneme. Nad tuto vrstvu nahrneme zhruba 30 cm zeminy. Do ní přidáme třeba Cererit nebo sušené slepičince v množství 50 – 100 g/m2. Pokud to uděláme v únoru, můžeme sázet za 4-6 týdnů (po přirozeném slehnutí záhonu, rozpuštění živin z hnojiv), pokud chvátáme, nedáváme Cererit, slepičince, ale po takové přípravě záhon prolijeme vodou s přidaným plně rozpustným hnojivem nebo použijeme hnojivo déle se rozpouštějící, které nepoškodí rostliny (Kristalon do vody, Osmocote, Plantacote do země s zálivkou jen vodou), necháme dva, tři dny a pak můžeme sázet. Do důlků pro sazenice přidáme nějaký lepší substrát, vysadíme tak aby srdíčko bylo v úrovni země a pořádně zalijeme.
Sadba může být dvojího typu. Prostokořenná nebo kontejnerovaná. Prostokořennou seženete jako tzv. zelenou, čerstvě dobývanou ze záhonů nebo jako frigosadbu. To jsou sazenice sklizené v listopadu a poté uložené v teplotách těsně pod 0 °C. Všechny typy jsou dobré, při dostatečné zálivce se ujmou a za nějaký čas pokvetou, nasadí na plody, které dozrají. Nic nevyštipujeme (květy), sazenice má sílu se o plody postarat a zdárně růst. A to i u odrůd, kterým se říká stáleplodící nebo remontantní.
Nejsme-li na tom nijak skvěle finančně, nebo máme jen málo místa a na podzim chceme sázet více, počítejme s tím, že z každé sazenice budeme mít 5-10 solidních nových, k výsadbě v září. Sazenice dáváme do sponu 30 (40) x 30 (40) cm. Když si budete vybírat odrůdu, pak větší vzdálenost je vhodná u odrůd bujných.
Úroda v roce výsadby – maliník
Ne každý maliník plodí v roce, kdy ho vysadíme. To umí jen odrůdy remontantní, nebo jak se jim říká dosti nepřesně stáleplodící. Ty kvetou a plodí na výhonech, které začaly růst na jaře.
Postup založení záhonu je podobný jako u jahodníků, rostliny sázíme cca 40 cm od sebe, řádky s odstupem 60 – 100 cm (abychom mohli procházet). Pěstují se odrůdy rostoucí pevně, bez opory i „měkčí“, které mají výhony tenčí, spíše se rozklesávající. Ty potřebují oporu. Třeba dlouhý kolík (alespoň 150 cm) u každé rostliny nebo drátěnku.
I u maliníku máme výběr typu sadby. Prostokořennou nebo kontejnerovanou. Vysazujeme-li protokořennou, zakrátíme vždycky! výhony na cca 40 cm, kontejnerované necháme růst tak jak jsou.
Úroda druhý rok po výsadbě – maliník, ostružiník
Když na jaře vysadíme klasický (jednou plodící) maliník nebo ostružiník, dočkáme se úrody příští rok, na nových výhonech, které narostly v roce výsadby. Ty, které rostly vloni usychají, musíme je vyřezat. Ostružiník vítá oporu, pokud jsou pruty dlouhé třeba 4 metry, můžeme je v září nebo na jaře o metr zkrátit, na keři necháme jen pět nejlepších. U maliníků zakracujeme nové výhony zhruba ve výši očí (člověk vysoký 170-180 cm). První rok obyčejně takovou výšku nedosáhnou, ale další roky už ano (zaléváme-li, hnojíme-li).
Úroda druhý rok po výsadbě – rybízy angrešty
Keře nebo stromky rybízů, angreštů po výsadbě dosti výrazně korigujeme, aby do druhého roku založily solidní korunku, keř. Když bychom si měli udělat nějakou časovou osu, pak rostliny prostokořenné, vysazené na podzim 2023 rok porostou a přinesou první úrodu v létě 2025. Stejně tak na tom budou ty, které vysadíme na jaře 2024. Rostliny z kontejnerů by mohly plodit už v roce výsadby – v kontejnerech bývají starší stromky i keře – ale já jsem zastánce tvrdého řezu i těchto rostlin. Aby nezababčily (nerostly prakticky vůbec), dobře narůstaly do délky i síly jednotlivých větví v keři, korunce.
Pro keře i stromky bychom měli odpovědně připravit stanoviště. Výsadbová jáma 40x40x40 cm (můžeme být velkorysí a přidat i 10 cm do šířky i hloubky navíc). Na dno nasypeme cca 50 g Cereritu nebo suchých čistých slepičin), překryjeme cca 10 cm kvalitního kompostu, substrátu, zašlápneme, zalijeme. Když se voda vsákne, sázíme. U stromků ke kůlku, který bude i po zatlučení delší než vysazený stromek. U keřů prostokořenných i kontejnerovaných sázíme červené a bílé rybízy, angrešty asi 8-10 hlouběji než byly ve školce, černé rybízy jen 2-3 cm hlouběji. Seřízneme je cca 5 cm nad zemí.
Kontejnerované a prostokořenné stromky sázíme tak hluboko jako byly – ve školce, v nádobě. I korunky seřízneme dosti silně. Vše pořádně a opakovaně zaléváme, v létě chráníme před mšicemi.
Další druhy, které plodí druhý rok po výsadbě
První úrody po roce se dočkáme u kanadských borůvek, zimolezů, muchovníků a dalších keřových kultur. Plodí na vyzrálých výhonech, které se hřály na loňském slunci.
Ivan Dvořák, Český zahrádkářský svaz
