V některých případech je nečeká žádná následná administrativa, jindy ve svém zájmu mohou podávat daňové přiznání a někdy to mají jako povinnost. V jakém případě se podávat musí a kdy nikoliv?
Nejjednodušší to má starobní důchodce zaměstnaný u jednoho zaměstnavatele s podepsaným Prohlášením poplatníka daně z příjmu, který požádá zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. To pak provede mzdová účtárna včetně uplatnění slev a odečtů (úroky na bydlení, platby na životní pojištění a penzijní připojištění, hodnota darů a příspěvků na charitu), pokud včas dodá potřebná potvrzení.
Pokud penzista pracuje jako OSVČ (a má roční příjem vyšší než 15.000,-Kč) nebo pracuje u více zaměstnavatelů (platí to i pro DPP a DPČ), daňové přiznání poddávat musí. Letos je termínem pro odevzdání (pokud nevyužívá služeb daňového poradce) 1. duben.
Základní sleva na poplatníka činí 24 840 korun. Na slevu mají nárok všichni poplatníci (podnikatelé, zaměstnanci, starobní důchodci, matky na mateřské atd.), kteří měli alespoň po část roku zdanitelné příjmy. Sleva se vždy uplatňuje v plné roční výši, a to i v situaci, kdy výdělečná činnost trvala pouze několik měsíců.
A to už jsme u velmi oblíbených „dohod“, které bývají právě pro pracující seniory využívány velice často. V čem se vlastně liší?
DPP (Dohoda o provedení práce)
Na DPP lze odpracovat pro 1 zaměstnavatele max. 300 hodin za rok (pro srovnání: člověk zaměstnaný na plný úvazek odpracuje 2088 hodin). Tato forma je tedy vhodná na jednorázové a krátkodobé brigády. Na druhou stranu, dohoda je omezena pouze počtem hodin, nikoliv výší výdělku.
DPP: měsíční výdělek do 10 000,-Kč
Pokud je výdělek do 10 000,-Kč za měsíc, neodvádí se žádná částka na zdravotní ani sociální pojištění, srážková daň činí 15%.
Důležitou roli zde pak hraje podepsání či nepodepsání Prohlášení poplatníka daně z příjmu.
Pokud zaměstnanec podepsal prohlášení, uplatňuje slevu na poplatníka ve výši 2070,-Kč měsíčně. Tato sleva pokryje 15% daně z příjmu a pracovníkovi je vyplacena celá částka 10.000,- Kč. V tomto případě není povinnost ani důvod podávat daňové přiznání.
Jak uvádí účetní specialistka Jana Holcová nic není ztraceno ani pokud zaměstnanec z nějakého důvodu nepodepsal prohlášení poplatníka a zaměstnavatel tedy automaticky sráží daň ve výši 15%: „Zaměstnanec si může vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech a podat daňové přiznání. V případě nízkých příjmů mu bude celá částka zaplacené srážkové daně vrácena.“
DPP: měsíční výdělek 10 001,-Kč a vyšší
Při výdělku nad 10 000,-Kč vstupuje do hry navíc odvod sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnanec hradí 11 % z hrubé mzdy, zaměstnavatel 34 % z hrubé mzdy. Pokud pracující důchodce spadá do této kategorie a platí tedy sociální pojištění, může po odpracovaných 360 kalendářních dnech zažádat na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení o navýšení důchodu. Výpočtový základ se zvyšuje o 0,4 % právě za každých odpracovaných 360 kalendářních dní. Hodnotí se pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění.
Dohoda o pracovní činnosti
DPČ je omezena maximální délkou poloviny pracovní doby; je-li běžná délka pracovní doby u zaměstnavatele 40 hodin týdně, na DPČ lze odpracovat pouze v průměru 20 hodin týdně. V praxi to znamená, že lze pracovat některé týdny méně, jiné více a jindy třeba vůbec. Limit pro placení sociálního a zdravotního pojištění je u DPČ nižší. Aby zaměstnanec neplatil zdravotní a sociální pojištění, může si vydělat za kalendářní měsíc maximálně 2999 Kč.
Povinnost odevzdat daňové přiznání vzniká i v případě dalších příjmů jako jsou příjmy z investic a kapitálového majetku, příjmy z pronájmu, a dokonce i z nadprůměrně vysokého důchodu. S tím si ale opravdu velká většina starobních důchodců hlavu lámat nemusí, za rok 2019 by museli pobírat více než 40.050,-Kč měsíčně a takových důchodců je v ČR doslova jen pár.
