Kocourek, kterého nikdo nechtěl
Foto: autorka

Kocourek, kterého nikdo nechtěl

1. 9. 2018

Nikdy jsem nechtěla kočku, ale stalo se. Kdysi moje malá dcerka přinesla domů krabici s koťátky, že je našla vyhozená u cesty a že je jim asi zima a tak, že si je necháme." Ne, jen přes moji mrtvolu ", zněla moje odpověď. Moje malá dcerka vzala krabici a s pláčem odešla udávat po sousedech koťátka. Z pěti koťátek jí zůstal malý, takový nanicovatý kocourek, kterého nikdo nechtěl, ať ho raději utopí, že je moc maličký a asi nepřežije

Dcerka plakala a že se o něho bude starat a bude ho krmit. Kocourek byl opravdu takové malé mňoukavé nic, že jsem svolila a kocourek se stal naším členem rodiny. Musel se nejdříve zahřívat a pomalinku krmit mlíčkem, ale velice rychle se stával malým čilým koťátkem. Všichni jsme si ho rozmazlovali a dávali mu lásku. Jmenoval se Čamsa.

Když povyrostl, ale moc ne, tak se z něho stal toulavý kocour. Večer uhodila 10. hodina a on už byl u dveří a chtěl ven. Ráno, když jsem šla v 1/2 6 hod. do práce, tak už čekal za dveřmi a honem vběhl do domu a už si pochutnával na jídle, které měl přichystané. Byl to takový malý tulák, který občas přišel s natrženým uchem, ale vždy se druhý den vrátil a lísal se a byl to takový divoch.

Vždy, když jsem mu připravovala jídlo, tak u řezníka mi bylo řečeno" U Vás bych chtěl být kocourem". Vařila jsem mu rýži s játry, vždy nějaké masíčko a kocourek se měl dobře. Když jsem mu chtěla dát třeba šunkový salám, tak ho očuchal a odešel. Můj muž říkal: Vidíš, ani kocour to nechce a já to mám jíst. Ovšem to toulání mělo následky .

Jednoho dne nepřišel, druhý den také ne, až třetí den jsme ho našli u vrat celého zbídačelého, třesoucího, malého mokrého kocourka. Hned jsme sedli do auta, kocourka zabalili do deky a honem k veterináři. Měl chudák zápal plic a každý den jsme s ním jezdili na injekce, které začly  pomalu zabírat. Nikdy bych nevěřila, že dokážu takhle milovat zvířátko, které jsem vlastně nikdy nechtěla. Kocourek se uzdravil a po čase se zase začal toulat .

Je to už hodně dávno, co ho nemáme, ale moje kamarádka má 5 kočiček, o které se stará, a já  je chodím navštěvovat a vždy se těší, že přinesu nějakou dobrotu. Já mám nyní doma psa a láska je to taky veliká.

 

Můj příběh soutěžní příspěvek
Hodnocení:
(5.1 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 15. týden

Uplynulou sobotu proběhll 34. ročník vyhlašování cen České hudební akademie Anděl. Ve vědomostním kvízu tohoto týdne si budete moci otestovat, jak znáte současnou českou hudební scénu. Zabrousíme ale také trochu do historie...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%