Když mám dlouhou chvíli, vnímám modré nebe.
Co tam vidím? Slunce, ale taky Tebe.
Pak ty bílé mraky, ale jsi tam taky.
Všude Tě vidím. Trochu se stydím.
Bojím se, že až schovají se mraky,
ztratíš se mi taky.
Ale to jsou chyby, to je jenom kdyby.
Potkají se kdesi mezi lesy ptáci,
potom zase, když se domů vrací.
A lodě se potkají, míjejí se ryby.
Je to strašně divné, nedělají chyby.
Nikdy se nesrazí, až z toho zamrazí,
nedělají chyby, - to je jenom kdyby...