V roce 1962 mi bylo osm let. A byla jsem se spolužáky na XII. sjezdu KSČ. Moc si z té významné události nepamatuji. Jedna věc mi ale v paměti utkvěla. Dvě věty z dopisu slovenského delegáta Pavola Davida, poslance Národního shromáždění, k němuž jsem byla přidělena. Po skončení sjezdu mi ho poslal spolu s fotografií. „Milá Vierka … Sme tam obaja v prvom rade v strede. Tvárou som obrátený k tebe“. Dodnes si pamatuji to zklamání, které jsem pocítila při pohledu na fotografii. Jako jediná ze spolužáků na ní nejsem vidět.
