Diskusí kolem našeho školství je stále plno. Diskutují odborníci, laická i odborná veřejnost. Diskuse probíhají v tisku, v televizi i v hospodě. Každý má k tématu co říci, protože každý chodil do školy a ví dobře, jak na to.
Samostatnou kapitolou našeho školství jsou vyšší odborné školy. Co to vlastně je? Je to vyšší střední škola nebo nižší vysoká škola? Jsou vůbec potřeba, když středních škol je jak máku a vysokých se svým bakalářským a magisterským studiem jak by smet?
České školství má tzv. primární, sekundární a terciální vzdělávání (základní, střední a vysokoškolské). VOŠ patří do sekundárního vzdělávání i přesto, že škola musí mít akreditaci MŠMT jako školy vysoké, musí mít odbornou knihovnu, studovnu, odborníky z praxe, ale třeba i vysokoškolské pedagogy. Absolvent si za to vyslouží titul DiS. (Diplomovaný specialista v oboru…).
Byla jsem součástí týmu, který vypracoval podklady pro akreditaci oboru Ekonomika a podnikání se zaměřením na účetnictví a daně. (Absolvent tohoto programu získává titul Dis. v oboru Účetnictví a daně.) Teď pravděpodobně zbystří všichni, kterým se účetnictví a „daňařina“ stala dennodenním chlebem. Mají většinou středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, tak proč vytvářet jakési mezičlánky? Tento obor patří mezi ty, u nichž musíte být stále ve střehu a stále doplňovat své znalosti. Máte totiž zodpovědnost nejen za výsledek své práce, ale i za výsledek práce svého klienta. Vaše profese vám pro neustálé změny a inovace nedovolí ustrnout a zůstat pozadu. Dobrých účetních na trhu práce ubývá. Spousta jich je v důchodovém věku a právě mezi seniory bývají ti nejlepší. Mají zkušenosti, znalosti a stavovskou čest. Po roce 1989 museli zapomenout na své socialistické účetnické zkušenosti a naskočit do rychlíku, který neustále někde kličkoval a odbočoval. A po vzoru co tě nezabije, to tě posílí, vyrostla plejáda pružných a schopných odborníků. Škola (většinou střední) jim dala základy, ale život zkušenosti, znalosti, vědomosti a dovednosti. A právě v souvislosti s nedostatkem těchto kvalitních „řemeslníků“ cechu účetnického, se vracím k důležitosti vyššího odborného vzdělávání.
Na střední odborné školy v současné době sice nastupují žáci ambiciózní, sebevědomí, kreativní, v mnoha případech i velmi chytří (ale ti už ve svých začátcích jsou předurčeni ke studiu na vysokých školách). Kámen úrazu je ale v ambicích přehnaných a v přemíře sebevědomí. K tomu jsou někdy vedeni výchovou v rodinách, ale i společností. Je dobré si věřit, ale také je nutné pro to něco dělat. A mnoho žáků středních škol si pouze věří. A to je málo. Jsou ve věku, kdy mají jiné cíle než kancelářskou židli (i když na ní dost často končí v call centrech). Neuvědomují si požadovanou přesnost, zásadovost, přehlednost a logiku tohoto povolání. Dokonce si ani neuvědomují možnost pěkného finančního ohodnocení. Ve věku osmnácti let nejsou zralí k tomuto povolání, protže jsou ještě mladí a neklidní.
Proč není k tomuto povolání potřebná vysoká škola? VŠ ekonomického typu vychovávají marketingové odborníky, manažery, daňové poradce, auditory. Účetnictví není hlavním cílovým předmětem a mnohdy stačí dobré základy ze střední školy k úspěšně složeným zkouškám. Vznikají nové profese, kde se vysokoškolské vzdělání ekonomického směru uplatní, a tak pozice účetních na trhu práce zůstávají volné.
A právě proto je tu prostor pro vyšší odborné školy. Pro tu řemeslnost a profesionalitu. Studenti během tří let vyzrají, studium se jim stává koníčkem a poměrně široká praxe, kterou VOŠ nabízí (na rozdíl od SOŠ a VŠ), je připraví na tyto žádané pozice. Odbornost vyučujících je většinou garantována jejich mimoškolními aktivitami. Vedou své účetní firmy, poskytují daňová poradenství, zabývají se účetnictvím neziskových organizací, účetnictvím bank a tím garantují aktuálnost, vysokou úroveň výuky a propojení s praxí.
Není třeba vyšší odborné školy zatracovat. Je třeba pochopit, proč vznikly, proč tu jsou a proč mají dobře sloužit. Podobně, jako u výše zmíněné VOŠ je to i ve zdravotnictví. Málokterá sestra je po maturitě připravena na své náročné a velmi zodpovědné povolání a z vysoké školy bude lékařkou. Zde je také vyšší odborné vzdělání potřebné, ne-li nutné.
Proto za mě: pro svoji odbornost a rozsah praxe vyšší odborné školy ANO.
