Noční fotografické procházky jsou pro mě docela vzácné. Málokdy má někdo chuť jít se mnou a sama chodím večer na procházky dost nerada. I to se však někdy stává. Pak se v duchu přesvědčuji, že bych případného obtěžovatele musela přetáhnout stativem. Navíc pokud doprovázející osoba není také fotograf, tak docela trpí. Protože nechápe, proč se někde zastavuji a pouze dlouze zírám, nebo proč několikrát něco fotím s různým nastavením. To si moc neužije ani jeden z nás.
Naštěstí mezi svátky jsem měla příležitost alespoň na chvíli vyrazit na noční focení se synem. Kam jinam než do blízkého okolí mého bydliště. Vzhledem k panující zimě jsme sice stále sundávali a oblékali rukavice a také si vzájemně půjčovali stativ, ale i tak to byl pro mě pěkný zážitek. Kdy se mi to stane, abych si užila svého koníčka se svým už dospělým synem?
Při této příležitosti vzniklo pár fotografií z nočního Hradce Králové, třeba se vám budou líbit.
První zastávkou na naší procházce bylo obchodní centrum Aupark a hlavně před ním vznikl "zubatý" a v noci modře osvětlený kruhový objezd. Osobně se mi tento objekt nelíbil už od samotného začátku. Tiše jsem proklínala ty velké bílé zuby, kdykoliv jsem šla kolem. Člověk si však časem zvykne skoro na všechno. Uběhl rok a už kolem projdu klidně a bez poznámek. Ostatně je to lepší než dříve. Na tomto místě bylo původně nevyhovující a neútulné autobusové nádraží a později parkoviště. V obou případech s mnoha kalužemi, pokud zapršelo.
Radši jsme se šli trochu uklidnit na místo s méně moderní architekturou. Na náměstí 28.října (blízko malého Tesca) stojí kostel Božského srdce Páně, který vznikl jako památník padlým vojákům královéhradecké diecéze v I. světové válce. Doplněný vánočním stromem působí vznešeně, klidně a vyrovnaně.
Na nové autobusové nádraží (v mluvě Hradečáků Terminál) není odsud daleko. A ve večerní době vánoční tu byl nekonečný klid a pohoda. Občas projel dálkový autobus, sem tam místní doprava. Lidí tam bylo pramálo.
Nepřekáželi jsme se stativem valícímu se davu lidí a hru světel různých barev jsme si mohli opravdu důkladně užít.
Informační tabule sice ukazují plánované odjezdy autobusů, ale nikde ani noha. Kohopak asi ty autobusy povezou?
Na tomto nádraží se snad nikdo nemůže cítit stísněně.
Z autobusového terminálu je to jen skok na vlakové nádraží.
Prostor před vlakovým nádražím byl před několika lety také zrekonstruován. Je krásně přehledný, je zde několik příjemných míst pro krátký odpočinek na lavičkách. Cyklisté si mohou své kolo uložit za drobný poplatek v parkovací věži či zamknout do některého z mnoha stojanů na kola. V noci je celý prostor dobře a příjemně osvětlen.
Z prostoru před nádražím je vidět i druhá strana obchodního centra Aupark. V noci se můžete pokochat prezentací různých obchodních značek.
A na závěr naší procházky momentka z vlakového nádraží. Můj syn má vláčky rád a mně se noční atmosféra na nádraží také moc líbila.