Vážení přátelé. Jsme stále u české lidové slovesnosti. Dnes to udělám obráceně. Napíši hned, co mě napadlo při pohledu na obrázek, a budu se těšit, že třeba přijdete s vlastním nápadem u některých z nich. Zejména se zaměříme na přísloví, ale není to podmínkou. Třeba se vám vybaví i jiné ustálené rčení. Zdroje obrázků jsou uvedeny níže v galerii, všechny jsou legální k volnému použití.
1. Kdo jinému jámu kopá, je lovec mamutů. (Viz titulní obrázek)
Moje poznámka. Tento rádoby vědecký výklad o lovu mamutů je však velmi sporný, vždyť nebyly k dispozici potřebné pracovní nástroje. Neumím si představit ani to, jak bychom o mnoho tisíciletí později - (třeba na brigádě nebo v akci „Z“ ) vyhloubili jámu ani pro malého slona. Hlavně by nám chyběly lopaty. Ale i když jsem dělal stavbyvedoucího a měl pro své dělníky dost krumpáčů i lopat, vykašlali by se mi na to. Byli totiž nepřizpůsobiví a takoví mohli existovat i v pravěké společnosti...
2. Ranní ptáče dál doskáče.
Tak vstávat, lenoši! Tento obrázek mi připomněl kouzelný film Zdeňka Svěráka „Na samotě u lesa“, kde se na spící „Pražáčky“ dovnitř oknem dívá i koza.
3. Nasadili mi tam psí hlavu …
Těžko říci, z čeho toto ukřivděné vyjádření vzniklo. Vždyť obecně mají lidé o psech to nejlepší mínění. Alespoň u mne a mé rodiny tomu tak vždy bylo…
4. Všechno krásné jednou skončí
Naštěstí máme ještě jiné přísloví. Jen doporučuji malou úpravu: „Co můžeš udělati dnes, odlož na pozítří.“
5. Je to ve hvězdách
Ovšem je velmi zajímavé, že některá zvířata dokážou předpovídat budoucnost, a to bez výcviku v astrologii. Někdy se k tomu vrátím samostatným článkem, bylo by to sem moc dlouhé.
6. Von to veme za vocas, místo za hlavu!
Napadá vás někoho, proč se to tak říká? Copak někdo tahá zvířátka za ocásky? Ani je na nich nehladíme, jako když jim hladíme hlavu.
7. Co je šeptem, to je čertem
Nicméně to zároveň znamená něco moc krásného. Někdo blízký si Vás vybral a jenom Vám důvěřuje. Náš Bertík, (voříšek), blahé paměti, se mi přesně takhle svěřoval téměř denně.
8. Můj dům, můj hrad
Stejně je to zajímavé, jak jsou v nás již od raného dětství zakódovány určité sklony. Chodil jsem na pískoviště se svými dvěma syny, které nesmírně bavilo stavět hrady, silnice, přehrady, ale nikdy si neplácali bábovičky. Také si potom dobrovolně zvolili stavební průmyslovku i fakultu. A stejně se potatili, (vlastně i podědovali) moji vnuci. Ale mé vnučky takové nápady nikdy neměly, ani ty bábovičky je dlouho nebavily. Vůbec neocenily, jakou jsem si dal na chalupě práci s pískovištěm.
9. Stav se třeba na hlavu!
To je také dost podivné pořekadlo. Proč se to říká? Komu by to mohlo pomoci, i kdyby se uměl postavit na hlavu!
10. Slovo dělá muže!
Milé dámy na i60, platí to i pro fenky?
Otázka pro čtenáře
Který způsob je podle vás lepší? Když své nápady uvedu až na konci (jako u Fotohádanek 1) nebo hned u obrázků jako teď?