Prodloužený víkend na konci dubna, den po dni, splnil má veškerá očekávání. Plánoval se dlouho dopředu. Poděbrady nabídly setkání na i60 Párty, a když už tak blízko Praze, tak do Prahy za kamarádkou. A pak, jako na zavolanou, se objevila historická módní přehlídka. Vše do sebe zapadlo a odvíjelo se naprosto dle mých představ.
V Poděbradech mě přivítaly "lány" tulipánů, které jsem tak vytrvale a marně vyhlížela na všech svých předchozích výletech. Nemohla jsem se jich nabažit. Zářily všemi barvami na všech možných místech a jarní sluníčko podtrhávalo jejich krásu. Byly nádherným doplňkem našich promenád a svědkem naší milé a veselé zábavy.
O tu jsme se uměly dokonale postarat. S naší laskavou Lidmilou jsme odhalily nejrůznější zákoutí přívětivého města. Nezůstala nám utajena ani prvorepubliková elektrárna na Labi, starší, ale velmi zachovalá dáma, která nás pozvala do své společnosti. Stejně prvorepublikově zapůsobilo na dohled od zámku přírodní koupaliště ve stylu "rozmarné léto". Nádvoří zámku, roztančené veselými srdíčky, zvalo k posezení na lavičce. Podobně jako kavárničky na náměstí s kopci barevných zmrzlin a pod stálým dohledem krále Jiříka. Rozloučení v "modré kavárně" udělalo krásnou zářivou tečku za povedeným setkáním "zralých dam".
Následovala Praha. "Stojí Vám to za to," ptala se do telefonu sympatická paní Mira Buriánová z Národního muzea. Měla na mysli tu dlouhou cestu z "předaleké" Ostravy za prchavým zážitkem v šatech z 20. let minulého století. Otázku jsem nebrala vážně! A udělala jsem to nejlepší, co jsem mohla. Rozjela se do Prahy.
Po nádherném slunečném pondělí, kdy se Praha rozzářila a zvala do živého centra za jarní zábavou, nás "přivítalo" nevlídné, šedivé ráno. Za záclonami deště se na konci parku nedaleko stanice "Újezd" rýsoval Letohrádek Kinských. Už dávno nepatří tomuto rodu, ale Národnímu muzeu, v jehož péči " povstal ze zapomnění a vyhnul se "bidným" koncům. Teď září svým vzhledem do dáli a svými nádhernými národopisnými sbírkami láká k prohlídce.
Stal se příjemným a důstojným zázemím akce "Paměti národa", jehož součástí byla ojedinělá módní přehlídka historických modelů z 20. - 60.let minulého století. Modely předváděly, s grácií jim vlastní, dámy, které už o životě něco vědí. Šatičky z 50. či 60. let oživily jejich vzpomínky na dětská léta. Na široké impozantní schodiště se vrátila atmosféra půvabných 20.let s jejich elegancí i milou rozpustilostí šantánů a nostalgie filmů s nezapomenutelným "zavřete oči, odcházím".
Tady naopak zůstaly všechny oči otevřené, aby si do paměti vryly do detailů zážitek, sice pomíjivý, ale nezapomenutelný.
Dámy a pánové, stálo to za to!