Tak jako každá dcera nedá na svoji maminku dopustit, tak i já nejsem výjimkou. Moje maminka před 14 dny oslavila svých devadesát roků a týden před oslavami si polámala ruku. Narozeniny oslavila v kruhu rodinném a svými 23 kamarádkami ze Sokola. Je 15 let vdovou. Vychovala nás tři děti, z toho syna pochovala před 5 lety.
Moje maminka je na svůj věk stále čilá. Chod bytu a domácnost si sama v pořádku udržuje, takže nás už dávno dospělé děti a vnuky ničím nezatěžuje. O zahrádku se vzorně stará, kytičky jsou jejím potěšením a chloubou.
Je obyčejná, pracovitá žena, která ráda luští křižovky, kouká se v televizi na vše, co ji zajímá. Ještě jí to dobře myslí a strčí do kapsy i o několik desítek let mladší seniorky. Chodí každý týden cvičit do Sokola, také za kamarádkami ve čtvtek do Domova důchodců na kafe, s děvčaty na procházky, taky hraje kuželky a jezdí na zájezdy, které pro ně připravuje vedoucí cvičení. Ani na taneček ve vedlejším městě nezapomene, jede autobusem. Zastihnout ji doma, tak to je zázrak. Přes týden si chodí na obědy do školní stravovny naproti v ulici, víkendy si vaří.
Je už to takový věchýtek, ale je to moje maminka, která se nikdy nemalovala, takže líčidla v jejím bytě nikdy nebyla, ani rtěnku bych tam nenašla. Krém používá, co je po ruce. Vlasy neměla za celý život barvené a nemá ani trvalou. Je prostě přirozená.
Je společenská, hodná, milá, ochotná, ráda udělá každému radost. Na Velikonoce vyfukuje vajíčka, barví je latexem a uháčkuje obal v různých barvách a ty potom daruje děvčatům, jak jim říká někdy taky holky. Také jim nosí kytky ze zahrádky a ráda překvapuje.
Před 4 roky se starala o nemocnou sousedku, chodila jí nakupovat, dělat společnost a co potřebovala udělat v domácnosti. Má srdíčko na pravém místě. Rodina, lidé a její známí ji mají rádi.
Jsem ráda, že ji mám, někteří na těchto stránkách jsou dávno o lásku maminky ochuzeni a dívá se na ně z nebíčka.
Jak důležitá je pro nás žena, která nás přivedla na svět? Jen její jméno může být části toho nejčistšího vyjádření lásky. Jak velké je její srdce, které v tiché bolesti stojí neustále při nás. Kolik dlužíme této ženě, která s mocí darovat nám život nás naučila první slovo, tak jednoduché, ale zároveň tak významné "máma".
