Posvátná krajina ve mně vzbuzuje vzácné pocity a vede mne k přemýšlení o duchovních věcech. Na některá místa je nezbytné putovat, pak teprve vyvolávají pocity smíření.
Krajina vypráví příběhy z dávných dob i ze současnosti.Navštívila jsem více než sto let starou sklárnu v údolí Otavy a setkala se novodobou krásou skla. Průrvy dravé řeky a nové přemostění .Staré prameny a opravené penziony. A také nedávný smutný příběh stromů s kalamitní námrazou.
K posvátné krajině patří poustevnická osamělost, stromy , daleký výhled ,skalní zákoutí a prameny.Tady se mohu dotknout Božího světa.
