Již ve starém Egyptě byl celer používán jako koření, ale především jako přírodní afrodiziakum. V lidovém léčitelství je celer chronicky známý pro svůj blahodárný vliv na mužskou potenci. Jeho léčebné účinky ale výrazně přesahují tuto běžnou pověst...
Můžeme se setkat s různými druhy celeru. Jsou to především celer řapíkatý, z kterého se používá nadzemní část rostliny, a celer listový a hlíznatý, u nichž můžeme zpracovávat jak listy, tak podzemní část, tzv. bulvu. Celer, to je zelenina, koření i lék. My, jakožto jeho potenciální konzumenti, se zpravidla dělíme do dvou skupin - jedni ho milují, druzí ho snědí jen z donucení, pokud vůbec. Ale možná, že po přečtení tohoto článku si to i jeho odpůrci rozmyslí a skamarádí se s ním.
Celer jako ochránce
před mikroorganismy
Celer obsahuje velké množství éterických olejů, hlavních původců jeho typického aroma. Vysoký obsah těchto éterických látek má svůj smysl pro rostlinu samotnou, slouží totiž jako ochrana před možnými záškodníky, jako jsou plísně, bakterie a jiní vetřelci. Působí jako ochranný štít rostliny, stejně tak ale mohou ochránit i naše tělo, především naše sliznice. Při konzumaci celeru se tyto látky uvolňují při cestě trávicím traktem na všechny jeho sliznice, v ústech, v žaludku, ve střevech... a působí tu stejně, jako u samotné rostliny (antibakteriálně a antimykoticky) a jsou účinnou ochranou a dezinfekcí našeho trávicího traktu. Podobně působí i v jiných částech našeho těla, zabíjejí infekce v ledvinách a močových cestách. V mnohém se tedy působení celeru podobá fenyklu, o kterém jsme hovořili minule. Nejinak je tomu i s působením na dýchací cesty při nachlazení.
Celer versus angína,
chřipka a nachlazení
Dezinfekční účinky celeru nacházejí své uplatnění i v případě onemocnění dýchacích cest. Celerové silice pomáhají s rozpouštěním hlenu a zároveň dezinfikují sliznice, čímž nám pomohou s jejich čištěním a zároveň zabíjí mikroorganismy. Celer je tedy i strašákem na kašel a rýmu a je vhodným doplňkem léčby nachlazení, užívaný především v syrovém stavu. Nejúčinnější je při léčení nachlazení šťáva z čerstvého celeru, která obsahuje nejen ony éterické dezinfekční látky, ale i velké množství vitaminů a minerálů, které posilují naši imunitu.
Vitaminy a minerály
Celer obsahuje mnoho velmi potřebných vitaminů a minerálů. Je považován za významný zdroj vitaminů skupiny B, protože obsahuje všechny vitaminy z této skupiny ve vyváženém množství, je zdrojem tzv. B-komplexu. Vitaminy skupiny B jsou velmi důležité např. pro zdravou kůži, nehty a vlasy, správnou funkci jater a střev, ale i pro "silné nervy". Jejich dostatek v těle napomáhá člověku k udržení dobré psychické kondice, celer nám tedy může pomoci i na duši - v boji proti stresu a depresi.
Listy celeru obsahují velké množství vitaminu C, dokonce více, než citron. Dalšími zastoupenými vitaminy jsou např. vitamin A, K a E.
V celeru najdeme i řadu důležitých minerálů, jsou to např. draslík, hořčík, chróm, sodík, vápník, železo, zinek a jód - a to v poměrně vysokých dávkách. I tyto minerály jsou pro naše tělo velice potřebné a v běžné stravě často nepříliš zastoupené.
Celer léčí klouby
Celer působí jak přírodní diuretikum - prostředek, který podporuje tvorbu moči, a tak čistí náš pohybový aparát, rozpouští usazeniny a pomáhá je odplavovat z těla. Je proto velkým pomocníkem při léčbě nemocí pohybového aparátu, jako jsou revmatismus, dna a artritida. Především pravidelné užívání syrového celeru nebo celerové šťávy by mělo zmírnit problémy spojené s těmito nepříjemnými neduhy a ulevit našim kloubům.
Látky obsažené v celeru snižují hladinu krevního cukru, neměl by tedy chybět na talíři všech diabetiků. I lidé trpící vysokým tlakem by ho měli zařadit jako pravidelnou součást svého jídelníčku, protože přirozenou cestou snižuje krevní tlak. Působí také jako stimulant produkce žluče, čímž napomáhá trávení. I pro žaludek je velkým pomocníkem, pomáhá ho chránit před žaludečními vředy a dokonce urychluje jejich léčení.
Celer v kuchyni
Celer má v kuchyni opravdu mnohostranné využití. Používá se buď jako koření, a to především čerstvá či sušená nadzemní část rostliny, řapíky a listy, někdy dokonce i semena. Dodává nezaměnitelnou chuť pokrmům, jako jsou polévky (např. naše stará známá bramboračka), omáčky, dresingy, marinády na pečení masa apod. Široké využití má i celerová bulva. Tu můžeme konzumovat syrovou, například v salátech a pomazánkách, ale i tepelně opracovanou. Tepelná úprava může celer chuťově zpříjemnit pro ty z nás, kdo jeho chuti příliš neholdují, přesto by ho rádi konzumovali kvůli jeho blahodárným účinkům na naše tělo. Můžeme ho vařit v polévkách, dusit s jinou zeleninou, péct s masem, smažit obalovaný v těstíčku...
Pravdou však zůstává, že syrový má pro naše tělo největší význam, jeho léčivé látky jsou zachovány v plné hodnotě. Komu celer "nejede", jeho typické aroma se dá zmírnit v salátech například přidáním strouhané mrkve. I čerstvá celerová šťáva chutná lépe po přimíchání mrkvové šťávy a pár kapek citronu.
