Nad zážitky z loňské zářijové dovolené jsem se zamyslela po přečtení článku "I s malými dětmi mám právo na dovolenou i zábavu", který byl tento týden zveřejněn na Seznamu.

Článek byl reakcí na jakousi předchozí diskusi na toto téma a pochopitelně hájil zájmy rodičů malých dětí. Ovšem následná diskuse se pak odehrávala především v tom smyslu, že děti svými projevy obtěžují ostatní účastníky jak během dopravy, tak i pobytu...

Nevím, jestli je potřeba se kvůli tomu v diskusi vzájemně napadat, ale pravda je, že mi při posledním letu na Krétu taky dost vadilo kopání do sedadla a snad tisíckrát vznesený dotaz: "Už tam budem?" Především proto, že čtyřčlenná rodinka seděla za námi, a to tak, že tatínek s dětmi byl na jedné a maminka na druhé straně přes uličku. No a jelikož tatínek už zřejmě dětem na neustále se opakující otázku neodpovídal, tak se obě děti snažily dostat odpověď od maminky. A jak jinak, než že to na ní pokřikovaly přes uličku. Ta už toho zřejmě taky měla dost a vyřešila to tím, že poslouchala cosi ve sluchátkách a na děti vůbec nereagovala...

Spíš než na tohle jsem si ale vzpomněla na svůj poslední, tedy loňský pobyt v Chorvatsku. Řeči o tom, že Chorvatsko je místo pro nemajetné Čechy už myslím, po zavedení eura, úplně nejsou pravda. Mimo nás, Čechů, bylo u moře i spousta Němců a Rakušáků a hlavně tam tentokrát bylo mnohem víc Italů, Poláků a především neskutečné množství mladých slovenských rodin s opravdu malinkatými dětmi. Zřejmě nějaká cestovka objevila zářijovou Bašku jako klidné místo pro rodiny s dětmi, tedy v době, kdy už opadl ten hlavní dovolenkový ruch.

Pro ty mrňousky byl ale pobyt na pláži, byť pod slunečníkem nebo plážovým stanem, stejně určitým nepohodlím a často to dávali najevo řevem, za který by se nestyděl ani usurijský tygr. A maminky utěšovaly plačící děti kojením, tolik kojících matek jsem vážně ještě nikde neviděla. Ne, že by mě to nějak pohoršovalo, to vůbec ne, jenom mi bylo divné, že si ti mladí nedokážou aspoň na dva, tři roky pobyt u moře odepřít. Myslím, že pro půlroční dítě je už jenom pobyt v cizím prostředí náročný a víme všichni, že cesta do Chorvatska, kam se většinou jezdí autem bývá dlouhá i pro dospělého. Já bych tedy s mrňouskem k moři nejela. Asi to bude tím, že už nejsem mladá maminka. Nebo holt nejsem schopná pochopit, že je jiná doba?