Nejsem autorkou této krátké básně, ale moc se mi líbila a líbí stále. Objevila jsem ji asi před 40 léty a umím ji nazpaměť. Snad udělá radost i jiným. 

 

Už nemám žádné jiné přání, než naučit se zaklínání.

Daleko starých městských alejí, lese, já tě zakleji.

Zakleji také vřes a břízy, jsou teď tak krásné,

byly cizí.

 

Byl jednou jeden strom, zabil ho hrom.

Sbírám kousky kanafasu, muchomůrky místo klasů.

Hledám petrklíč, však léto je pryč.

 

Jen popěvek v husím tratolišti,

popěvek, jež se o zvoničku tříští.

Dám celý život za léto a léto je zakleto ...