Akrosticha
Údolí Labe, foto autor

Akrosticha

20. 11. 2019

Nelze krmit íčko pouze vzpomínkami na minulost, i když mám takové vzpomínky rád. Tak nějaký čas bude zase něco jiného. Nyní čtyři akrosticha. Pak se uvidí.

Akrostichon je zvláštní forma básně, kde počáteční písmena každého verše tvoří slovo, v mém případě nadpis básně. 

 

Jablko 1  

Jablko řekni mi, co osud dává

A co mi ukážeš? Hvězdu, či kříž?

Bolest i veselí, smutek i sláva

Lodička osudu připlouvá blíž

Kolik je příběhů?  Kam plyne řeka? 

Osudí točí se a já si klekám

 

Meruňka

Moře a rybáři a zástup mává,

Elixír života, smutek i sláva.

Rekviem rozezní kostelní zvony

Udeří vzpomínkou, hlava se skloní,

Někam tam do dáli, na konec světa

Kouzelná pohádka ve stínu léta

A slunce zpívá si a mořem voní

 

Mráz

Mráz větrem rozvátý

Rampouchy městem nosí

A v stráni smutné akáty

Za teplé jaro prosí

 

Zima

Zima už táhne po kraji

Invence ztrácí se potají

Mráz leží na duši, těžko se píše

A múza odchází, po špičkách, tiše.

 

 

 

 

Autor: Jan Zelenka