No jéje. Na výletě každý den být nemohu, ale každodenní vyvenčení je mou bytostnou nutností. A kam pořád chodit? Kolem rybníka, který je oplocený a vůbec se k němu jít nedá, na letiště za sysly, ke kapličce v polích za městem, podle Labe po nebo proti proudu, na druhou stranu Labe. A pískovna to jistí na 100 %. Procházkám zdar! :)

Opravdu je to už 10 let? To mě vůbec nenapadlo. Vlastně, náš kalendář i60 bude už potřetí zdobit stěnu v klubovně seniorů zde v Týně. Jsem na to docela pyšná.

Pravda pravdoucí, jak se přiblíží Vánoce pomalu a jistě, malými krůčky se vracím do dětství. Brněnská babička nám poštou posílala vanilkové rohlíčky. Maminka schovávala po skříních dárky, pro nás děti. My je našli, ale dělali jsme, že nic nevíme. Chodili jsme bruslit na zamrzlý rybník a ten čas před Vánoci si užívali stejně jako dnes. Díky za příběh.

Pláču s Vámi, život nás staví před spoustu těžkých okamžiků. Naštěstí máte oporu v rodině a věřte, i když se to zdá nemožné, že "čas otupí i ostrý břit"

No přála bych Vám stroj času, a vidělo by se. Vážně myslíte, že by Vás někdo poslechl a na Vaše rady dal ?

Díky za zajímavý článek.

Tomu já říkám kouzlo domova.

Dostala nejen důtku, dle dvojku z mravů. Asi zaslouženě, bránila jsem celou třídu s zůstala sama. Jak mistr Jan Hus jsem neodvolala. Asi bych to udělala zas. Za pravdu se má bojovat.

Ali, blahopřeji ti ke splnění hezkého předsevzetí. :-)

Jako každý rok,budu sčítat . Info chodí emailem.

Děkuji za hezké počtení a hlavně taky pokoukání. Kdo nezkusil přidávat fotky do textu, ten to vůbec nepochopí.

Děkuji za laskavost a moudrost, které z Vašich veršů cítím. Přeji si, aby děti měly vždy, za všech okolností hezké Vánoce, i když pochopitelně vím, že to není možné...

Víte, pane Jindro, to co děláte pro své bližní je skutečně záslužné, ale způsob, jakým to prezentujete svědčí o vaší sebestřednosti a vysokém mínění o své vlastní osobě víc, než o těch dobrých úmyslech. Nezlobte se ... Myslím, že skromnost není špatnou vlastností ani v této době plné samolibosti a nedostatečné sebereflexe. Já vím, že starého psa už se novým kouskům naučit nedá, ale snad by stačilo z té nabubřelosti trochu ubrat a nemyslet si, že ostatní ten rozhled, vzdělání, příjemný mladistvý vzhled apod. nemají. Vidím kolem sebe spoustu úžasných lidí...

Kroniku si píšu přes 30 let. První záznam byla svatba a svatební cesta. A poté všechny zajímavé události, dovolené, výlety, kulturní zážitky. Lepím si tam pohledy, vstupenky, výstřižky. Když pak člověk někdy vzpomíná kde vlastně byl předloni nebo jak se jmenovalo nějaké představení dá se vše dohledat. A někdy si jen tak listuju a vzpomínám...

I já vám přeji všechno dobré.

Úplně to vidím :-)

Když jsem před šedesáti lety, já dcera kapitalisty, pásla krávy u Jizery, nevěděla jsem, zda Vám závidět, či se litovat. Dnes bezpečně vím, že jedno ani druhé :-)

S tou žárovkou s tebou Vlaďko souhlasím. Jinak moc hezká procházka po Hradci.

Jani, já jsem takto " ztratila" při jízdě na saních z dlouhého kopce za mnou usazenou v ohrádce malou neteř. Ohrádka byla špatně zacvaknutá a na jednom hupu se vyhákla... Mrně bylo zachumlané ve fusaku, válelo se ve sněhu a bylo v pořadku. Ale to leknutí, než jsem k němu doběhla....

Smutné, ale tak to na světě chodí. Prostě koloběh života.