K tomuto čĺánku mohu napsat jediné - souhlasim. Samozřejmě se nejedná jen o nevhodný dárek k Vánocúm, obdarovaný by měl mit možnost rozhodnout se sám kdykoliv, jestli psa, či jiného živého tvora chce. Já sama, ač mám s chovem zvířat celoživotni zkušenosti, pořídit si psa ve vyšším věku považuji za nezodoovědné. A to i když jsem ve velmi dobré fyzické i psychické kondici. Štěně, to je starost nejméně na deset let. A pořídit si staršího psa třeba z útulku, ve snaze zajistit mu jestě několik let spokojeného života, často končí navrácením do útulku zpět. Protože takový pes má za svůj život vytvořeno spoustu silných, mnohdy špatných návykú, se kterými si nový, obzvlášť nezkušený majitel neví rady. Pes není věc, se kterou je možno manipulovat podle toho, jak to člověku vyhovuje, či nevyhovuje. Pes je živý tvor, který má pravo mit zajistěn důstojný život do samého konce.

Moc zajímavý článek, který jsem si se zájmem přečetla. Líbil se mi popis přírody i života zvířat. Bohužel život obyčejných lidí v Bělorusku není moc růžový. Byrokracie a arogance na každém kroku.

To je přece naše Václavka Vanda, jestli se nemýlím! Pěkně zakletá do skla ... Mám sklo ráda ve všech jeho podobách a výstava je zajímavá.

Moc držím palce a přeji pokud možno vlídný adventní a vánoční čas s lepšícím se zdravím.

Čas bdění, čas snění, čas spaní. Vše je moc zapotřebí k souladu lidské bytosti a někdy je obtížné to shrnout do souladu. Je toho moc v člověku nastřádané.

Máte jistě hezký vztah se synem. I to je dar. A možná, že nás potěšíte zpravodajstvím z Vietnamu. Vlídný sváteční čas přeji.

Dojemné, smutné, ale takový je život, i když se nám to nelíbí. Určitě pak život bez tatínka už nebyl tak veselý, ale v tvém srdíčku ho stále máš a to je dobře

To se ještě děje? Myslela jsem , že to je dávno pasé...

Dobrý článek.

Děkuju.

Běžně takto dlouhé texty, které jsou "o ničem" nečtu, ale tento mě od prvních vět zaujal. Názory moudrého rybáře vytesat do kamene. Bohužel, většinová společnost není připravena současnou situaci pochopit, tupě hledí na televizi, nadává na všechno kolem a onen kámen s moudrým textem skončí zašlapaný "v prachu cesty". Tedy zatím. Každý by chtěl měnit lidi a nechápe, že by měl začít u sebe. Článek se mi moc líbí, neboť je to pravý opak toho, co napsal ve svém posledním článku Oldřich Čepelka.

Hezké a milé zastavení. Děkuji.

Ahoj Dano. Perníčky na setkání jsem ochutnala. Byly moc dobré a měkké. A navíc hezky vypadaly. Zkusíme podle tvého receptu. Jen se chci zeptat. Kupujeme perníkové koření v sáčku, nikdy oděleně anýz, hřebíček apod. To vadit nebude, ne? Nemýlím se, že byly ty výborné perníčky od tebe, že?

Po bohatých životních zkušenostech, nicméně poněkud ovlivněná současnými změnami v přístupu k jakémukoliv odpadu, doporučuji nevyhazovat. Ještě by se mohl k něčemu hodit. :-)

Oldřichu, měl jsi a stále máš bohatý život. Hodně štěstí!

Obdivuji Váš přístup k životu a smekám před Vámi i před Vaší sestrou. A to včetně Vaší obětavé péče o zvířátka - jak jsem právě přečetla oba články od paní Ingrid.

Po přečtení obou Vašich článků o záchraně zvířátek mám slzy v očích. Díky, že ještě existují lidé jako Vy, kterým smutné osudy zvířátek nejsou lhostejné. Mám to podobně. Ještě jednou Vám z celého srdce děkuji!!! A přeji Vám i Vaší sestře vše jen to nejlepší! :-)

Martine, i já Vám přeji krásné Vánoce. Napsal jste úžasný článek se spoustou, pro mne, nových informací. Zejména z architektury! To jsem netušila, kolik stop tam Češi zanechali. A ráda jsem Vás poznala na vánočním setkání. Pište dál, díky!

Děkuji, krásné obrázky a hezké připomenutí. Myslím však, že okna jsou už dávno ozdobená, vždyť zítra je třetí advent. My Češi máme také dobré nápady a fantazii, proč pořád vzhlížet k zahraničí.

Jendo, hezká vzpomínka. Taky jsem ji s rodiči poslouchala. U reklam vypínám zvuk.