Krásná a pravdivá slova

Moje maminka umřela, když jsem byla mladá, měla velmi těžký konec. Neustále se mi zjevovala ve snu, vždy v té závěrečné fázi života, i když jsem věděla, že je mrtvá. Pak jsem od ní ve snu dostala dopis, že je jí dobře a je někde, kam já za ní nemůžu. V radosti jsem jí odpověděla, ale pak jsem si uvědomila, že neznám adresu. V tu chvíli jsem ten svůj dopis hodila do vzduchu a tam ho zachytil vítr a odnesl. Pochopila jsem, že byl doručen. O umírající mamince se mi totiž od té doby už nezdálo. Moc Vás zdravím. Těším se na další milostnou lyriku. Zuzana

Jste vtipná, prímová, píšete s nadhledem a máte svěží styl, dovedete si ze sebe lehce utáhnout a to všechno mi vyhovuje. Pěkný pozdrav z upršené Prahy, váhající mezi jarem a létem. Zuzana

Ta druhá část je úžasná. Občas se vyjádříte opravdu mimořádně, že by Vám profík záviděl. Fajn, super!

Bravo, paní Zuzano!

Dobrý den paní Zuzano a děkuji za váš přízpěvek. Opravdu mě už štval ten věčný pláč nad uplynulým životem. Ten nadpis nad můj článek mi tam změnila redakce. Já jsem tam měla Jak se dívat ve stáří na jaro.Zdraví vás Hana

Super, paní Šimková, trochu jste mi vzala vítr z plachet, protože už jsem se taky chystala do vší té nostalgie za nevratným mládím rýpnout. Ale stejně to udělám! A ještě něco: Vím, že Vy to myslíte ve správném smyslu, ale než pojem "smířit se se stářím" bych raději použila "spřátelit se". Smířit se, to pro řadu lidí představuje rezignaci. Mějte se moc fajn, taky seniorko! Zuzana

Milé a dojemné .Mám ráda vaše básně.

Jaro jsem měla vždycky ráda. Nejsem sice Ferda zahradníček, ale zelenou barvu miluji a také žlutou, bílou a i jiné.S manželem jsme jezdili na chatu na Slapech a tam trávili hezké dny. Plánovali si, jak si to tam užijeme až budeme v důchodu, koupíme si pejska a budeme se s ním procházet tam, kam jsme ještě nestihli zajít. Člověk míní, život mění.Manžel mi zemřel a já už na chatu nemůžu jezdit. Co teď. Pořídila jsem si tedy toho pejska, ale chata již není a kam s ním, po Praze to tedy nejsou moc zajímavé procházky pro psíka a nakonec jsem si pořídila malou zahrádku, spíše záhumenek, s malou chatičkou, 20minut od bydliště. Moc tam nezahradničím, pouze pár květinek, jednu cuketu , jednu okurku, nějaké bylinky, pár rajčátek, sezení s lehátkem a procházky po okolí s pejskem, kde nejezdí moc aut, sem tam kolo a pejskaři se svými psími kamarády. Vlastně jsem si pořídila detašovaný balkon, kde trávím své druhé krásně kvetoucí a zelené jaro. Kolem jsou lidé s podobnými zájmy, psík tam pobíhá, má práci, protože hlídá a pozoruje okolí .A letošní jaro je zvláště vydařené.Podařilo se uskutečnit setkání spolužáků ze základní školy po 50letech. Netušila jsem, že mne to tak zasáhne. Bylo to moc pěkné setkání. Poznání, že jsme dospěli duševně a měli si co vyprávět, mne nejen překvapilo, ale i moc potěšilo. Obnovila jsem kamarádství z dětství, které jsme zpečetily návštěvou divadla a i vinárny. Bylo to moc fajn. A bude určitě pokračovat. Člověk musí stále začínat znovu a ty nejlepší věci se stávají, až když je nejméně očekáváš.

Hezke ! Prosim piste jeste !!

Opravdu spousta zajímavého jsem se dověděla a víš že některé věci docela závidím váží si na rozdíl od nás přírody.A udivuje mě to že nesbírají houby tam by se mi líbilo.

Naprosto s Vámi souhlasím. Je mi líto, že generace našich dětí toužila po změnách a 17. listopadu před léty si ji vytrucovala. Pokud se jim to povedlo, tak ať si to žijí, ale na svůj úkor, ne na náš. Studenti hloupí nám tehdy pokazili stáří, sobě současnost a svým dětem celý život. Myslím, že náprava už se jenom cinkáním klíčů neuskuteční. A co se týká toho receptu, je hrozitánsky dobrý, když si ještě našetříme na vajíčko, které celou krmi ještě vylepší.

vypadají moc hezky a určitě i budou dobré mak mám rada ,ale nemám štěstí poslení dobou byvá hořký

Také neodolám volání lesa a těším se z oázy klidu. Krásné vyznání o krásách lesa i života.

Také to tak mám a už jsem se taky byla v lese podívat zatím bez košíku jen tak pozdravit les .Houbaření je také moje láska a také mě trvá návrat z lesa trochu déle než jiným houbařům.Když najdu hříbka ,než skončí v košíku tak si ho napřed vyfotím a tak se domů vracím s dvojím úlovkem.Už aby to nastalo vábení lesa mě také láká.

Pěkné čtení.Přeji vám takových zajímavých nákupních zážitků víc.

Jo, tak tohle už je zase ONO, stejně jako dřívější TOUHA, ZRADA atd. V tom jste, i když asi ani nechcete být, profík. Je bezva, jak i zralá žena může zůstat v rovině často bezradných milostných emocí a nesklouzne pouze do nostalgického vzpomínání na mládí. Ať většina promine. Opravdu díky!!

Dobrý den, paní Nino, Vaše ryze ženská poezie se mi líbí, ale Touha a Zrada mě oslovily víc, k těm jsem Vám něco připsala. Četla jsem je dodatečně až teď, protože jsem na stránkách teprve začátečnice. Pěkný pozdrav a "hoďte" své nitro zase na papír, budu ráda.

Tak to se mi šíleně líbí. Konečně taky jedna nevyhaslá žena!!

Pěkné a pravdivé.