V oranžové když někdo chodí je to barva mládí. Protože se k černé hodí dobře nám to ladí. :-)

mapa nájemného : http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Bytova-politika/Prechod-na-smluvni-najemne/Mapa-najemneho

Nemyslím si, že my něco pumpujeme do atmosféry. Každoročně hoří miliony hektarů lesů, probouzí se sopky. Zde uniká nejvíce kysličníku uhličitého a dalších jedů.

Lidé poznají, kdo je slušný člověk a kdo jen velkohubý mluvka, který jen slibuje a dokonce vědomě lže. A právě starší lidé mají dostatek zkušeností, aby to poznali a jsou také citlivější na vnímání morální úrovně.

Pěkná vzpomínka,dnes by se dalo říci humorná,ale byla to tvrdá realita.I já mám několik příhod,kdy mi na hranicích do NDR nebylo zrovna do smíchu a to jsem nic nenapsaného nepřevážela.I tak jsem si pod přísným dohledem celníka připadala velmi zranitelná,zvláště,když řekl :Vystupte si....děkuji za připomenutí.

Díky, Zuzko, že svými verši vždy "dáváš naději" - všechno přebolí.... Obdivuji i šíři zveršovaných námětů. A tentokrát vyslovuji velký obdiv i tomu, kdo krásně doplňuje verše po výtvarné stránce ! Opravdu to již na sbírku - zatím jen moji soukromou.

... já se snad již ani nesnažím nikam drápat, ale myslím, že při některých krocích světa je lepší chrápat, neboť to opravdu často nelze chápat. Paní Zuzano, Vaší poezii rozumím a ztotožňuji se s ní.

To je síla života, že? Ta poetická Zuzana je v tomhle jak buldozer. A stále se jí to dokonale rýmuje.

to je tak nádherné...... jestli něco čtu se zavlhlýma očima, tak takovouto Zuzany poezii.

Zase nový pohled na něco, co asi všichni známe, ale potřebujeme někoho vnímavého, kdo nám to připomene, abychom si to uvědomili. Když nám to připomene takto hezky a poeticky, to musíme poděkovat.

S chutí jsem si Olinko přečetla Tvé kočičí povídání a jako " kočičí máma " si to dovedu představit.Jen tu ránu do hlavy nezávidím,ale vzpomínáš na Lumpíka s láskou,takže vše bylo jistě rychle odpuštěno...jako vždy jsi to napsala moc pěkně...díky

Jitko,moc hezké,takové ohlížení je někdy příjemné. Tobě se to podařilo.Díky

Tak toto se mi Zuzko moc líbí,cítím to stejně,jen bych to asi neuměla tak pěkně napsat,díky.

Jednoduché prosté myšlence jednoduchý verš prostě sluší.

Je to troufalé,nezvyklé i bláhové - ale krásné a dělej to dál, Zuzko!

Také se celou zimu těším na jaro a tys mi ho,Jitko, trochu přiblížila a máš pravdu,zítra si půjdu koupit nějaké živé kytičky,ať mám kousek jara doma.Dík

Myslím,že jste se správně Zuzko zeptala i " našimi ústy ",kdy zase...Ale chce to jen trochu trpělivosti a dočkáme se,jara určitě,a snad i něčeho dalšího a milého...básnička se vám povedla,chce se říci,jako vždy..díky,je v tom očekávaní i naděje.

To mi s prominutím připadá úplně debilní, zaprvé, kohopak se ta "renomovaná" americká organizace ptala na názor, poslanců nebo nějakých vládních médií? Zadruhé, míra svobody nespočívá jen v tom, že si někdo někde stoupne a vykecá se a zanadává si, jako u Hyde Parku, a rovnou ho nezavřou, ale především v tom, že ten názor také někdo slyší, vezme na vědomí a něco s ním dělá. A pokud je to myšleno tak, že si každý s absolutní "svobodou" a patřičnou dávkou egoismu razí jen to svoje, pak je tu taková bezbřehá anarchie, jaká tu momentálně v tom našem nejsvobodnějším státě je. Naštvalo mě to, i když jinak se snažím tyhle kategorie žití ignorovat. Omlouvám se.

To je moc pěkné,docela ti ta změna tématu svědčí,potom,že náladovky neumíš,ale tak trochu jsi mě sebrala titul básničky,to ale nevadí,báseň je milým zimním pohlazením.

Čin Jana Palacha, který byl vysokoškolák o rok starší než já, jeho umírání, smrt a pohřeb je něco, co ve mně hluboko zůstane do konce života. I to, jak se začala jeho oběť překrucovat, jak policajti hlídali jeho hrob na Olšanech, věčně plný květů, jak ho nakonec zrušili a s ním i sousední hroby, aby zahladili stopy, kde se hrob nacházel. Je to stejně smutná kapitola v našich dějinách jako pronásledování našich západních zahraničních vojáků z 2. války.