Sama hádky nemám ráda, ale vím, že někteří mají "italskou domácnost" a nevadí jim to. Máš to působivě zpracované.

Taky jsi Zuzko jak jarní bouře,opět nemám slov do komentáře,snad jen jedno,líbí!

Výstižné, pravdivé a krásně do sebe zapadající slovíčka do dokonale zpěvných veršíků. Je to velmi čtivé. I mně se kamsi zatoulala milostná inspirace, znám to dobře, přesto věřím kouzlu jara, že se má tužka opět rozepíše.

Moc se mi to líbí,jak jinak!

Tahle se mi také moc líbí, ta náladovka. A aby to nebylo jednoduché, tak mezitím už mám nachystanou "Jarní bouře". :-)

Takových kliďasů se moc nevyskytuje.Prima.... Hezké povídání.Díky

Je to naprosto bezvadné, citově podbarvené líčení předjaří, myslím, že próza Ti sedí ještě lépe než poezie, protože Tě vůbec nesvazuje, jako se to stane občas každému s rýmem. Nejlepší, že já v soukromí také často používám ten výraz No a co?

Jak napsat,že báseň se mi líbí....???

Moc milé básnění,paradoxně se mi líbí druhá sloka,už nejsem v rozpuku.... Ještě musím připomenout,že čekám už pár dní na uveřejnění povídky Jaro,takže už zase funguje naše blíženectví.

Smutné téma nevěry jsi nahodila Jituško,napsala jsi to ale tak dobře,že cítím tu hloubku ublížení...Co dodat,jen snad to,že láska se vynutit nedá,ale bolest se dostaví vždycky...

Některé Vaše básně jsou jako z mého života. Bylo to hezké a teď tu stojím jak kámen. A možná,že takových životů je většina.

Zuzano,na Vaše básně se každý den těším, každá zaujme něčím novým,něčím jiným a věčné hledání pokladu,to se asi týká každého z nás.

Je to velmi moudrá a krásně, až mysticky napsaná úvaha, Hani. Já bych úplně neřekla, že se musí člověk vždy napřed zranit, aby pak uchopil krásu. Abychom si uvědomili, abychom cítili něco jako krásné, musíme mít v sobě uložen obraz něčeho prožitého odlišného. Anebo naopak u něčeho, co jsme brali jako "normálku", pak teprve, když to pomine, si uvědomíme, jak to bylo vzácné. Tedy, člověk by asi měl žít tak, aby neškodil sobě i druhým, a vážit si krás světa kolem sebe, který je nám v téhle podobě dán jen velmi dočasně, navíc ještě každému jinak.

To je hezky napsané. Umíš poeticky ve verších napsat snad úplně všechno. Citlivá a poetická duše se nezapře.

Určitě jste udělal Martinovi velkou radost . Ale nejen jemu,je to hřejivé povzbuzení,že člověk není na své bolesti sám.Díky

Já osobně se tento fakt snažím nejen pochopit, ale i praktikovat, ale pro někoho, který je větší skeptik než já, může informace, že "každá myšlenka má tendenci se uskutečnit, pokud tomu nebrání spousta jiných okolností" znamenat důvod k rezignaci a alibismus, tj. stejně to neovlivníš. Já mám takový pocit a takovou zkušenost, že co je správné a má se stát, to mě myšlenkově moc nezatěžuje a nenutí mě, všemožně se toho vnitřními prosbami či modlitbou dožadovat nebo si to až téměř vynucovat. Zkrátka to beru jako jasné, že to tak je a bude. Co nemá být, u toho už nějak podvědomě cítím, že to nejde, že to nebude. A veškerá myšlenková snaha je marná. Prostě, jak kdysi říkala má známá léčitelka, "se to neřadí".

Vaše vylíčení nálad, filosofické úvahy a samozřejmě jako vždy nádherné použití jazyka ve velkém rozsahu mě tu hned po ránu úplně "dostaly"!

Jituško,to je krásně napsané,to se Ti povedlo,a máš svatou pravdu,všechno má svůj čas.Moc mě ta básnička potěšila a srdíčko zahřála...super a díky za ní....

To je velmi hezká báseň o naději. Zajímavá přirovnání a jako vždy zpracované do dokonalého básnického tvaru.

Dobrý den, Váš článek je hodně podnětný. Za sebe můžu říct, že ačkoliv ještě pracuji na plný úvazek (Vojenský historický archiv), určitou lehkou mozkovou ochablost jsem ke své nelibosti zaznamenávala. Od té doby, co jsem hodně aktivní v i60, se mi "mozek" výrazně probudil. A ještě bych ráda poznamenala, že se asi pravidelně setkáváme ráno na zastávce 154. Typově jste nepřehlédnutelná. Pokud je to omyl, omlouvám se.