Hezký Jste mě svým článkem navnadila. S posledními dvěma odstavečky se plně ztotožňuji.

Už jsem něco podobného zažila, naštěstí je to jen zřídka. Také mi dá dost práce se ovládat...

Jako pracující důchodce v režimu OSVČ platím zálohové platby jak na zdravotní, tak i sociální pojištění.Dále podávám daňové přiznání.

Jitko, pravdivé. Čerstvá rána bolí moc, Posílám hodně síly.

Líbí se mi název "Pozná kardiolog zlomené srdce?" Rozhovory s různými osobnostmi - lékaři, vědci, historiky, mám rády. Mají co sdělit, na rozdíl od některých VIP osobností, např. z řad herců či sportovců...

Váše verše mě dnes přenesly do časů lidových kalendářů. Formou i jazykem. Poeticky vyjádřené moudro.

Já těm lidem, kteří sami se sebou mají problém a život se jim zjevně nevydařil podle jejich představ, říkám ŠKODIČI. Rozsévají kolem sebe pouze negativismus. Vlastně jsou to chudáci a člověk by je měl politovat. Ale proč, že? Nicméně právě dnešní doba je taková, že škodiče podporuje (přes massmedia, projevy apostije politiků apod.) a dává jim zelenou v rozeštvávání společnosti. A jak na ně? Člověk musí být nad věcí a nenechat se jimi otrávit. To je má rada, Jindro. A držím palce.

Na začátku prvního ročníku střední školy si moje kamarádka začala psát s nějakým mladým Jugoslávcem, tak mi napsala o adresu jeho kamaráda. Dodnes si pamatuji, že se jmenoval Branko a byl ze Zadaru. Když mi poslal pohled, byly na něm samé architektonické památky, ale žádné moře. Byl starší a pak šel na vojnu. Dopisování záhy skončilo. Sama jsem v Chorvatsku nikdy nebyla. Děkuji za cestopisné vyprávění.

Mou pozornost přitáhly barvy i téma výstavy. Bezbřehá fantazie autorky mě uzemnila. Vedle ní je moje fantazie naprosto neschopná jakéhokoli rozletu. To je možná důvod, proč mám ráda sci-fi. Nacházím v ní, co mi chybí, nebo vnímám, co mě přesahuje. Vidět to na vlastní oči, asi bych se nemohla odpoutat.

Potěšilo mne, že můj článek inicioval zmapování murálů v Brně. Až se tam někdy zajedu, určitě si je prohlédnu osobně. Díky.

Pěkné zamyšlení. I když léto už dávno skončilo, občas navštěvuji kavárny, kde se dá stále ještě sedět venku. Uvnitř mně vadí mumraj a hlasité překřikování hostů, aby se vůbec slyšeli. A taky vedro a vydýchaný vzduch. Je zajímavé, že jsou kavárny a cukrárny většinou obsazené do posledního místa, ale "nikdo nemá peníze" :-).

Za místní babskou obec si samozvaně dovoluji vyhlásit vás za šampióna v obhajování mužů dle DMK. Díky za DPNČ!

Když jsem článek četla, připomnělo mi to podobné situace, které jsem také už prožila. Je dobré to brát s nadhledem.

Je to vedle modré má oblíbená barva. Mám ji ráda na oblečení i v bytě.

Evi, nádherné toulky a fotky z nich! Užívejte si každou vhodnou chvíli…

Mě se to sice netýká, ale současná reforma řeší všechno možné, jenom ne zdroje. Jak a kde ušetřit, jak zvýšit porodnost, třeba větší podporou mladých rodin, a podobně. A protože na této podobě není shoda v tripartitě, moc si od ní neslibuji.

To je roztomilé povídání. Děkuji.

Výtečně popsané. A s těmi auty 100% souhlas!!! V mém dětství v ulici nikdo auto neměl. Takže jsme si tam hráli vysmátí a v pohodě. Nikdo a nic nás neohrožovalo. Dnes je tam auto vedle auta. Mimo mne vlastní všichni 1 a více aut v rodině. Já se zásadně obejdu bez těchto smradlavých plechovek...

Tako řipjm Také připíjím na váš naplněný život a gratuluji ke knize. :-)

Jedním slovem skvělé! Místo, kam se už určitě nepodívám, jste zdokumentovala precizně, děkuji za cestovatelský zážitek.