Hezké. Ono je to velice individuální, záleží na celkové kondici, za sebe bych toto hodnocení věku posunula až např. od 70 :-). Ale ano, to datum v kalendáři, s tím se ztotožňuji: už je mně šumafuk, jestli je "pátek nebo svátek". Nikam nemusím :-). Ale spousta lidí po šedesátce pracuje a (bohužel) jich zřejmě bude přibývat s posunováním věku odchodu do starobního důchodu :-(.

Moc hezká lázeňská fotoprocházka, díky za ni. Jezdili jsme s mužem do Podhájské, užívali jsme si mj. koupele v těch římských lázních. Já jako Bechtěrevik důvěrně znám Lázně Jáchymov, 2x měsíční pobyt v Radium Palace. A také měsíční pobyt v Lázních Hodonín. Ty v článku nejsou.

V Champagnerii občas hrává jazzík i můj muž :-)

Wow! To je ale překvápko ... Možná i poučení: "Co s pěkným jménem, když štěstí není." Mám ráda tak hezky vypointované příběhy. Tomu vašemu navíc nechybí ani švih ani vtip.

Děkuji paní Helenko za zajímavé vyprávění doplněné fotkami z této exotické země. Vaše reportáže jsou autentické a mapují kulturu té země a její život.

Tak trochu mi to připomíná projektové dny na naší základní škole. Podle stanovených témat, v jejichž čele stojí jednotliví vyučující, si žáci školy bez ohledu na věk vyberou to, které je zaujme. V rámci skupin se pak snaží téma zpracovat různými způsoby. Mohou vyrazit do přírody, do různých blízkých podniků, mezi občany provádět anketní i jiný výzkum. Tématika snů by mě zajímala a z nabízených přednášek bych si určitě vybrala. Díky za přiblížení zajímavé akce.

:-) :-)

Bezva. Říkám si, jak se mi ta tvoje procházka dobře absolvuje, když sedím v teple :-)

Věrko, opět hezké hrátky se slovy.

:-) Veselé, povaha Petra Pana jako stvořená do časů, kdy mocní uštědřují lidem ránu za ránou; že by jádro české povahy? :-)

V Porthaimce jsem už dříve na několika výstavách byla. Tahle je teda skvělá.

Jindřichu, snad vám tak můžu říkat, to co jste napsal je bohužel pravda. Svět se mění, bohužel k horšímu, když poslouchám jak se dnes chová mládež a nejenom ta. Není se čemu divit, mají v chování dospělých velké vzory.

Díky za pokračování. Moc ráda příběhy Marty čtu.

Já paní Zajícové opravdu, ale opravdu nezávidím dopravu do práce a opravdu věřím, že má dost podkladů.

Dřiny se sekáním trávy sekačkou a odvážením posekané trávy do obecního kontejneru na zelený odpad už jsem nezvládala a koupila jsem si robotickou sekačku řízenou wifi. Trávník od záhonů nemusím řešit, kde nechci, tam neseká. Seká třikrát týdně bez "keců". Je to skvělý pomocník.

Občas je hlava silnější než tělo :-) Hlavně, že to dobře dopadlo. Občas se mi přihodí totéž.

Zajímavý článek k hlubšímu zamyšlení.

Moc hezké, proč ale většina starších žen takto nevypadá když je to tak snadné?

Opravdu zajímavý a milý styl.

Myslím, že s náhodou je to jako se vším ostatním. Někdy je to blbec (to když se nám náhodou stane něco blbého, pak to většinou ještě pěkně zdůrazníme a zkritizujeme); někdy je to milá náhoda (to když se nám stane něco veselého, příjemného, pozitivního) a s takovou náhodou se pak rádi pochlubíme.