Bylo to dobré čtvrtstoletí

Vždycky může být všechno lepší. Já jsem dalek slov o nějaké promarněné příležitosti. Ono to totiž mohlo být i o dost horší. Změnu režimu a rozdělení země obvykle ve světě provázely krvavé konflikty a války. Važme si toho, co máme.

Článek mi mluví z duše.Jsem šťastna ze svobody .Co si přát? Hlavně zdravý rozum a zdraví.

Ve škole je známka dobře - za 3. To čtvrtstoletí bylo dobré, ale mohlo být daleko lepší, kdyby byly zpracovány dobré zákony, aby se zamezilo rozkrádání státního majetku a vyvedení finančních prostředků z důchodového účtu státu. Nedávno přiznal bývalý předseda vlády Stráský, že bylo třeba uměle vytvořit vrstvu bohatých lidí, aby mohli vlastnit výrobní prostředky. To byli zejména přátelé a známí lidí z Prognostického ústavu - Klaus, Zeman, Dlouhý, Dyba, Ježek, Tříska, Kožený a mnozí další. Máme se slušně, ale mohlo to být výborné - za 1. Vůdce studentů ze 17.listopadu Martin Mejstřík řekl, že snad dožije soudu nad Klausem a Zemanem za jejich politiku. Také bych se toho rád dočkal.

Krásný článek. Vystihuje ve zkratce všechno, co se dá říct. Ano, je tu hodně nespokojených a i těch, co říkají - dříve jsem se měl/a líp. Já ne a ani mé okolí. Udělalo se a ještě udělá spoustu chyb, nejsem spokojená s tím, co se děje "nahoře". Ale všichni mají možnost to říct - i se o to třeba pohádat. Je dobře, že to čtvrtstoletí se událo.

Nadáváme, protože nás to tak dobře naučil starý režim. Ale věřím v mladou krev, naše vnoučata, že budou odvážnější a spokojenější.

Pane Raško, dobrý článek, vystihující v podstatě vše. Také mám na paměti celní prohlídky až osobního rázu a to jsme jen přejížděli jen z DDR na Cínovci. A což strýc ze záp. Německa, teta se klepala, zabavili jim skoro vše co přivezli a my na ty zbytky koukali zbožně,, vonělo to, chutnalo to jinak. Také jsme šťastná, že jsem se svobody dožila a věřím , že bude líp, už nemusíme držet hubu a krok, Také bych chtěla ještě 25 let ???

Jezdívala jsem jen do NDR, a to většinou v souvislosti s mým povoláním němčinářky. Stávala jsem u Braniborské brány, dívala se z TV věže na celý Berlín, kde místy byla vidět zeď, a v hraniční stanici metra Friedrichstrasse se dívala, jak vycházejí ven cestující dveřmi ze "Západu" a ty se za nimi hermeticky zabouchnou. Nikdy by mě nenapadlo, že se tam někdy podívám. A ty celní prohlídky ve vlaku směrem na Drážďany, byli jsme "bratři", a přitom k nám už předem přistupovali jako k potencionálním pachatelům. Už jenom tohle pouhé procento všeho, co se změnilo, mi dává přesvědčení, že to bylo dobré čtvrtstoletí.

Souhlasím s článkem i komentáři. Nadáváme na všechno, ale aspoň můžeme nadávat nahlas a nic se nám nestane. Ať žije svoboda!

Ano, souhlasím. Jsem šťastná a spokojená seniorka. Vidím to stejně a jdu dnes na Národní.Chci se potkat s lidmi, které nikdo nebude mlátit když dají najevo, že nejsou úplně se vším spokojení. Bude nás tam hodbě, snad se potkáme.

Nespokojenost je hnacím motorem každé společnosti. Švýcaři to mají podobně, věřím, že jednou budou závidět oni nám.