S  nasazením života

S nasazením života

28. 10. 2014

Není špatného počasí, je jen špatného oblečení - nebo tak nějak se to mezi turistickými nadšenci říká. Já jsem samozřejmě téhož názoru, zvláště když jsem díky svému čtyřnohému kamarádovi nucena vyrazit ven do každé sloty.

Za ta léta jsem si již zvykla a upřímně řečeno, jsem ráda, že mne Bertík nenechá jak říkám - obrůst mechem. Jelikož byl od malička zvyklý díky životu na vsi, vykonávat svoji potřebu bez vodítka, tento rituál nedokáže bohužel tady ve městě zvládat jinak. Takže, nelze jen tak oběhnout panelák a je hotovo... Samozřejmě se mi daří občas jej ošálit. Třeba projdeme několikrát okolo laviček v parku, nebo cestičkou k nedalekému hřbitovu, ale díky vyhlášce týkající se kontumace psů nemíním často riskovat. Takže turistika, to je naše.

Tak tomu bylo i před nedávnem, kdy jsem si za lehce deštivého počasí, vhodně oblečená, naplánovala výlet do neznámé oblasti - Mojžíšův pramen. Podle mapy na internetu to byl kousek cesty autem a pak asi 500 metrů ke kýženému cíli. Tak si jedu a jedu a jedu... sakra, to se mi to zdá nějak daleko. Všude kolem lesy, serpentýny, nikde louky, které jsem na mapě viděla... Jejda, tady je konečně malé parkoviště, to bude asi ono. Nojo, turistická značka je tu taky, tak Bertíku jdeme na to. 

S batůžkem se svačinou na zádech, s těžkým Nikonem na krku (zlatý můj starý kompakt), kráčíme lesní cestou k prameni. Asi po čtvrt hodině cesty potkáváme prvního turistu, kterého se ptám, jak je to ještě na Mojžíšák daleko. Pán na mne koukal jaksi překvapeně, pak pravil. Paní, to jste úplně někde jinde, tudy se jde na Císařský kámen! Ztuhla jsem, ihned mi bylo jasné, proč se mi cesta zdála tak dlouhá - špatně jsem odbočila. No, když už jsme tady, nevzdáme to, že - zvláště když informace turisty zněla - je to asi půl kilometru. To dáš! 

Slunce už skoro zapadlo, ale vidina dřevěné rozhledny s krásným výhledem do kraje mi dala křídla. To budou fotky!!. Pánova informace byla sice správná, ale neúplná. Asi po sto metrech cesta končila a začalo krkolomné šílené stoupání. Všude spousta vlhkého listí, kluzkých kořenů a kamenů. Berte, počkej na mne, já se musím přidržovat křoví, jinak sebou fláknu. Teda lidi, to byl zážitek. Spocená až na pr..., vyschlé hrdlo, počínající křeče v lýtkách. Jsme nahoře, na rozhlednu jsem ale již neměla sílu vystoupat, to si ráda ten výhled odřeknu. Mnozí z vás si jistě dokážou pomyslet, co se mi honilo hlavou, při myšlence na zpáteční cestu. To bude sebevražda!

Už vidím nadšení saniťáků, kteří tahají stařenku na nosítkách z krkolomného svahu. Obejít celý kopec díky blížícímu se soumraku a vzdálenosti nepřipadalo v úvahu. Přešla mne i chuť na svačinu, jen jsem dala napít kamarádovi a vyzbrojena silnou větví, kráčím do jámy lvové..Šla jsem doslova jako po..., zvažovala každý krok, obcházela prudké úseky borůvčím a v duchu jsem se proklínala, jaké jsem nerozumné tele. Bertíček byl nadšený, taková procházka, to je bábinko něco, lítal nahoru a dolů, žádný stres či únava. 

Když jsme konečně dorazili na parkoviště, flákla jsem sebou na sedačku v autě a hodnou chvilku jsem proklepávala znavené údy. Hurá, jsme živí a zdraví! Synovi jsem se raději ani nepochlubila.

Ale stejně jsem v hloubi duše, i přes veškerá protrpěná úskalí, byla na sebe pyšná a říkala jsem si: "JSEM DOBRÁ!"

Můj příběh turistika
Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Paní Zdenko, dávám Vám za pravdu, určitě je moje aktivita někdy na hraně. Ale, jak píše Libuška, to by člověk musel sedět doma za pecí, aby se mu nic nestalo. Mobil samozřejmě mám vždy sebou a ke všemu, vždy hlásím synovi, nebo kamarádce, kam mířím. / když se nespletu jako tentokrát, vědí kde jsem/. Ale rozumím Vám a děkuji za názor.
Libuše Křapová
Zdenko, nehody přece číhají všude. Eva mohla taky uklouznout na banánové slupce před prahem. Nelze se jen neustále chránit před možným nebezpečím, to by nebyl život, ale přežívání. A fotky jsou nádherné
Hana Rypáčková
Už jsem viděla kočky s kšírkami na procházce .No, zastavovaly se víc než psi , ale asi je to učí od mala. Koukám,že tady je víc kočičích mam než psích?
Zdenka Jírová
Dobrá jste,ale dost nezodpovědná. Co by se stalo, kdybyste si v tom popisovaném terénu zlomila nohu? Co by dělal Bertík, co by asi říkali záchranaáči , kteří by vás hledali v neznámém terénu a to předpokládám, že jste měla u sebe mobil. Ono přehnané sebevědomí se nemusí vždy vyplatit. Jste dopravdy dobrá, že jste to zvládla, ale příště si výlet lépe promyslete.
Marie Magdalena Klosová
JSTE DOBRÁ a hned Vás tak nic neporazí!A pěkné vyprávění.Držím palce k dalším "vylomeninám".
Eva Mužíková
Oli, čtu jeden Tvůj článek za druhým, zaujalo mne vyprávění o Míše, příhody z taxi služby a také článek, ráno moudřejší večera. Tady píšeš o tom co jsem já prožívala vzhledem k vedení v soutěži o nejzajímavější videa. Taky jsem měla chuť odejít, ale díky povzbudivým slovům některých děvčat, jsem to nevzdala. Pohlaď Míšu, nasaď jí kšírky a hajdy do přírody....
Olga Štolbová
Evi,moc prima vyprávění, Bertíka ti závidím. Když sedím v křesla a moje kočka Míša mi sedí na klíně, nikdo by mě nedonutil se vydat do hor, do lesa, k vodě. A přitom tohle všechno miluju. Chodím ráda, ale na dlouho se nikam nevydám, protože té mé chudince by bylo smutno. Tahle výmluva je nejpohodlnější, a pak si nadávám. Vždycky jsem se vymlouvala, že bych psa neuměla vychovat a teď už jsem moc odrostlá.
Radovan Cakl
Evi, pěkný článek i fotky. Dobře, že ses nevzdala toho Nikona. Když do toho pronikneš, bude to paráda. Protože fotit zrcadlovkou na automat je hřích a jednou bys musela před nebeskou bránou do fronty. Držím Ti palce.
Eva Mužíková
Drahé dámy, z vašich slov mám velkou radost . Díky, díky... I já, jakmile se objeví nějaký příběh se k němu ráda vyjadřuji, vím, že to autora potěší. Bertík děkuje Růžence za pozdrav, leží tu jako mrcha, byli jsme zase na výletě. Tentokrát u vody...
Alena Vávrová
Také jsem hned poznala Bertíka a už se mohla těšit na vaše další dobrodrůžo, Evi. Něco mi to dost připomíná! Také mám něco podobného za sebou a také naštěstí s dobrým koncem. Ta rozhledna je ale moc pěkná a stála by za pěkného počasí za špás.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 49. týden

Staré české filmy a pohádky se minulý týden líbily, a tak v nich ještě budeme pokračovat i v tomto týdnu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

20%

Mezi 6 000-10 000 Kč

19%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

19%