Bylo docela pěkné počasí, radši jsem jel na chalupu nebo na výlet, možná to byl letos poslední teplý víkend. Anebo nemá to cenu, není koho volit, stejně je to banda zločinců a můj hlas s tím nic nenadělá. Přesně tohle uslyším, až se zase sejdu s kamarády na víně a budeme si povídat o volbách. Tedy od některých z nich. Od těch, kteří se na volby vykašlali. A zase se pohádáme.
Volební účast okolo čtyřiceti pěti procent je tristní. Nahrává skalním příznivcům skalních stran, kteří chodí k volbám za všech okolností. Jenže skalní strany nejsou právě ty, které bych (alespoň já) chtěl vidět v čele měst nebo tohoto státu. Doufám, že nejsem sám.
Kromě toho, že volby považuji od roku 1990 za občanskou povinnost (možná jsem staromódní), nedokážu pochopit, že někomu může být jedno, kdo tady bude čtyři roky vládnout. O to více, že komunální volby se týkají přímo našeho domova, našich měst a obcí a kandidátů, které často přímo nebo nepřímo známe.
Ano uznávám, naštěstí už čtvrtstoletí žijeme v demokratické zemi a nejít k volbám je přece také volba. Svobodná volba každého z nás. Ale je to špatná volba. Když nepůjde k volbám nikdo, můžeme to zase rovnou předat komunistům.
Kdo nebyl u voleb, nemá nárok na politiku nadávat. Nepřiložil ruku k dílu a neudělal nic pro to, aby se něco změnilo.