V takový krásný společnosti

Vše ráda přečetla a děkuje mm

Dobrý den,dávám Vám vzkaz sem, snad si přečtete, nikdo, už vůbec ne já, Vás nenapadá, poprvé jsem se zmínila o cestách do Francie za totality, nic tím nebylo proti Vám myšleno,, že "sekundujete" nějaké paní ZV je mi jedno, ale když jí držíte palce,tak to lidé pojali,i já. Je to však Vaše věc. Pokud se Vás moje slova dotkla, promiňte.I já tu byla ráda a déle než Vy.VN

Pozdě, ale přece. Víte, paní Marie Magdaleno, Vy nám to všem, kdo Vaše povídání rádi čteme v podstatě hrozně zjednodušujete. Stačilo by jedno hodnocení, a potom jen ctrl-c, ctrl-v, sem tam změna slůvka. Opravdu je to vše hezké. A posléze, nemyslím si, že šlo o poklonu, prostě je to tak.

Děkuju moc.

Milá Maří Magdo. Když jsem se tu v květnu 2012 objevila, nebyl tu nikdo příliš soukromě sdílný. Když jsem po několika úvodních vyprávěních napsala "Je mladší než já" (Můj příběh), tehdejší čtenářky na to překvapivě dobře reagovaly. No, a pak nějak vytryskl ten gejzír "poezie". Nepovažuji se za básnířku a ani jí být nechci. Jsem člověk, kterému, jak to kdysi někdo označil, permanentně "srdce vychází ústy". I když jsou to slova soukromá, jsem moc ráda, že je berou pocitově za svá i další ženy. To je dobře, protože oslovit je tak pozorně individuálně jako Ty neumím. Ale že si lidí zde vážím, je nesporné. Jinak bych tu přece nebyla. Přeji Ti, ať z Tebe Tvá 37 či 35 vybuchuje za všech okolností. Já jsem podle Tvé inspirace zkusila určitý věkový návrat. Myslím, že i tak to funguje. Díky.

Marie,znáš mě,víš,že psaným slovem zrovna nevládnu.Přesto musím napsat,že jsem ráda,že jsi mě zařadila mezi kamarádky. Taky jsem na i60 našla pár spřízněných duší,jsem ráda,že se můžem pobavit o svých zážitcích.A doufám,že se ještě uvidíme.Jestli na módní přehlídce,tak už budu jenom v roli diváka.

Milá Magdaleno, z toho článku se line tolik upřímnosti, tolik citu, až mi vhrkly slzy do očí. Vy jste velkou měrou přispěla k tomu, že jsme otevřeli svá soukromí a našli zde porozumění. Díky moje milá Magdaleno.

Marie,aniž bych se podívala na konec článku, věděla jsem, že jsi ho napsala ty.Jsem ráda, že mohu s tebou sdílet mnoho společného a obě umíme číst i " mezi řádky" .A piš dál, máš dar zaujmout a to ti tak trochu zdravě "závidím".Víš, že jsem "babimami" na plný úvazek a na psaní zbývá málo času. Tak si alespoň přečtu něco hezkého od tebe,ale i od jiných milých přátel tady na i60.

Ahoj Magdalenko, přečetla a jsem naměkko, krásně jsi nám všem dala vědět jak Tě i60 přivedlo do party prima lidí. Jsem na tom podobně, jen asi o dva roky déle a děkuji Tobě i ostatním, že jste a občas se nějak ozvete.

Mařinko, zdravím z Hor nejen tebe, ale i tvého Oldřicha. Není v našem věku moc mužů, se kterými se dá nejen být, ale i žít. A život, to je oč tu běží. Tak ať vám plyne v lásce, porozumění a pohodě Pětatřicítka je moc hezké číslo. Takové slušivé. Kéž ti dlouho vydrží! :-)