Čeští vědci našli v Antarktidě
kostru pravěkého ještěra

Čeští vědci našli v Antarktidě
kostru pravěkého ještěra

19. 9. 2014

Čeští paleontologové objevili v Antarktidě část kostry druhohorního mořského ještěra - plesiosaura, která je stará zhruba 75 milionů let. Jako první také popsali několik nových druhů zkamenělých živočichů a rostlin, například nejstarší fosilní krytosemenné rostliny z Antarktidy. K nejcennějším nálezům patří kostry fosilních spongií - živočišných hub. Vědci z České geologické služby nasbírali v rámci mnohaletého výzkumu několik tisíc vzorků, které uložili do svých depozitářů.

Zkamenělé úlomky kostí druhohorního ještěra představují jeho téměř celou pánev, hrudní, bederní a ocasní obratle, části končetin a hrudního koše s úlomky žeber. Geologové mají dokonce i výplň žaludku. Objevili ho na ostrově Vega. Trvalo čtyři měsíce, než se ho z antarktické pustiny podařilo dopravit do pražských laboratoří, kde se pak čistil a konzervoval.

"Je to velmi unikátní nález. O to víc si ho ceníme, protože v té oblasti už dříve působili paleontologové z jiných zemí, zejména z Argentiny, ale i Britové, a ti tam zatím kostru plesiosaura nenašli," řekl ředitel České geologické služby Zdeněk Venera.

Plesiosaurus pochází z období křídy, z druhohor. Šlo o masožravého živočicha, který se podle objevitele kostry geologa Radka Vodrážky živil rybami. "Byl to dospělý jedinec a jeho velikost odhadujeme na pět až šest metrů," poznamenal.

Osobně však považuje za nejunikátnější ty nálezy, které nejsou vizuálně tolik atraktivní jako ještěr, ale spíše zajímavé z vědeckého hlediska. Geologům se totiž také podařilo nalézt živočišné houby, konkrétně popsat první spongie z Antarktidy vůbec. Významné jsou i objevy zkamenělých dřev stromů. Spongie je bezobratlým živočichem, který žije i dnes přisedle na mořském dně. Vyznačuje se jednoduchým tělem tvořeným kostrou z drobných jehlic.

Vědci z České geologické služby absolvovali celkem deset terénních sezon, v oblasti Antarktického poloostrova působí od roku 2003. Expedice většinou odjíždí na Nový rok a vrací se v polovině března. V rámci toho stráví v terénu zhruba 30 dnů, při nichž se hledají úlomky. Bádali také na ostrovech James Ross, Seymour a Vega.

pravěk prehistorie
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Je toho víc - bohužel pro učebnice *http://technet.idnes.cz/novy-druh-homo-0p6-/veda.aspx?c=A120809_173132_veda_vse *http://technet.idnes.cz/novy-druh-cloveka-0mi-/veda.aspx?c=A150910_142934_veda_mla *http://technet.idnes.cz/puvod-cloveka-0dr-/veda.aspx?c=A140128_143131_veda_mla
Zdenka Jírová
Je zajímavé sledovat, jak vývoj vědy přispívá ke zdokonalování archeologických nálezů. Velmi často to jsou nálezy,které přepisují učebnice. Pamatuji se, že ve škole jsme se učili, že pravěcí lidé žili asi před 10000 lety, což už bylo dávno posunuto o mnoho tisíc let zpět. Moc ráda sleduji nové objevy archeologie a nestačím žasnout, jak chytří a vzdělaní byli naši prapra- předkové, a že naše objevy ve vědě nebo řemeslech nejsou nic nového pod sluncem.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.