Soutěž Lady Sympatie: Život
vdovy je boj s mořem starostí

Ráda jsem si to přečetla znovu a těší mě, že tě znám. Teď i já vím, jak krásná ta perla je.

Lidmilko, i ve smutku jsi poeta, i po letech je to nadčasové čtení.

Lidu, musela to být bolest, kterou tlumila pouze zodpovědnost držet rodinu nad vodou. Je dobře, že se ti to podařilo.

Ano, i pro mne je Lidmila úžasná dáma s velkou mírou lidskosti.

Krásný článek.Paní Lidmilu jsem poznala v Letňanech,je to úžasná dáma,skláním se před ní.Titul Lady Sympatie si stoprocentně zaslouží.

Lidmilko, čteme obě tvůj článek a oběma nám tečou slzy po tvářích .... Děkuji. Míša a Inka

Milá Lidmilko, jen mi tečou slzy po přečtení... Jste silná žena, Vaše dětí mají skvělou maminku. To, že byste nedala semlít v hloubce moře svůj šperk-rodinu, to je štěstí a veliká láska, láska k dětem i k životu. Já o maminku tragicky přišla, byla jako Vy, prostě ta nejlepší maminka na světě, ale "osud" nám nedovolil, abychom si toho ještě mnoho sdělily, objaly se, abych držela maminky ruku v mé dlani, prostě jen tak byly. Proto mne to tak bolí stále, ale to je asi život...Nějak mi dáváte sílu jít dál a neutopit se v tom moři žalu, bolesti,smutku, samoty a prázdnoty. Dosud jsem měla jen fenku Meginku z útulku, nyní mám blízko i k Vám, Vašim něžným, povzbudivým článkům a to mi dává sílu jít dál. I pro mou maminku byla rodina, rod vším, před jejím odchodem hodně vzpomínala na své rodiče, já se ale ptám, proč odešla tak brzy, tak zbytečně právě ona, ta skvělá žena a dáma...ale hlavně maminka? Snad aspoň tam nahoře již její duše našla klid a bezpečí,chci v to věřit při pohledu na hvězdy noční oblohy, při vločkách, když se v zimě sypaly z oblohy...

Milá paní Lidmilo.Je dobře,že Vás moře nestáhlo na dno a zdárně jste překonala všechny ty strasti které Vám osud nastražil.Jinak by tu nebyl tak krásně napsaný článek.Moc Vás obdivuji pro Vaši vůli jít dál.

Vážená paní Lidmilo, jste rozená spisovatelka! Ani Hemingway by to líp nenapsal.

Velká gratulace k Vašemu vítězství. Užijte si to a radujte se.