Marně mě ubezpečoval, že se mu moje faldy nepříčí. Ztráta sebeúcty mu to nevěřila a mne nasměrovala k několikaletému maratónu ve věci hubnutí, aby to vždycky vyhrál jojo efekt.
Vrcholové číslo mého nepochopení podstaty návratu ke spokojenosti, sebelásce a pořádku ve špajzu bylo 93 kilo. Konečně mi došlo, že zrozenec ve Štíru s ascendentem ve Lvu potřebuje laskavého dozorce. Má unavená snaha marně vyhlížející zázrak konečně s pomocí souhlasila, ač mě už delší dobu držela na váze 83 kg. Za ztrátu té první desítky kil děkuji všem, kteří mou pozornost něco změnit udrželi bdělou až do ústřední akce: přetavení snahy do návyku. Odložila jsem všechny napaběrkované informace o hubnutí a svou pozornost zaměřila na vypátrání poradny, která si poslechne a roztřídí mé dosavadní vědomosti, zbaví mě nepotřebného, poradí si s mým nemilovaným vypadáním a pomůže mé vizi ve věci návratu k sobě samé a ke spokojenosti s přítomností, byť s přidanou hodnotou vrásek, které mám překvapivě v mých skoro 69 letech upřímně ráda.
Už ani nevím, kde jsem poprvé zachytila informaci o existenci Světa zdraví. Párkrát jsem se vplížila do předsíně jejich webových stránek, vždy připravena najít důvod, proč to zabalit. Zachránila mě zvědavost a přesvědčila až „známost“ z hubené doby, přesněji informace, že je ve Světě zdraví doktor Petr Fořt, který mě už v minulosti fascinoval svým přehledem o tom, kudy by se měla ubírat alternativní péče o zdraví.
Jednoho dne jsem tedy posbírala střepy odvahy a šla zaťukat na dveře liberecké pobočky Osud mi vyfasoval poradkyni Bc. Barboru Hanušovou, která mi nejen pomohla přežít první vážení na váze, která není naprogramovaná na lichotky, ale naštěstí pro mě ji ani neohromilo moje předstírané sebevědomí a převedla mě hned první den do polohy opravdového „těšení se“ na příště. Líbila se jí má představa návratu k sebelásce a lepšímu vypadání. Řekla něco v tom smyslu, že to všechno určitě bude, ale vždy úměrné snaze přetavené ve skutek. Stačí vědět, co jíst, konzumovat menší porce šestkrát denně, mít pod kontrolou pitný režim a pravidelně tělu dopřát fyzickou zátěž, která daruje dobrou kondici bez rozdílu baculkám i hubeňourům.
Můj životní partner letos oslavil sedmdesátku, má tedy už svoje zvyky, které nerad mění. V mé pouti za původní Milenou mne ovšem chtěl podpořit a tak slíbil, že bude spolu se mnou vegetarián ráno a večer. Svůj slib dodržel a k mé radosti i jeho překvapení bezbolestně omezil i konzumaci pravého masa. Když servíruji „to moje krmení“ říká tempehu mazlivě „hovězí frajeřina“ a tofu je pro něj „telecí v maskáčích“. Zatím ani netuší, že ke změně došlo už předtím, než se pro ni svobodně rozhodl sám, ale řeknu mu to…někdy.
Změna obsahu špajzky, pravidelné stravování, pitný režim a vyzdobené talíře mi vrátily ztracené sebevědomí a téměř původní tělesné tvary. Ale protože už mi mládí ani nemává, řekla jsem si stop na hranici 74 kil, abych si nevysloužila titul indiánské babičky. Forma už je a tvarování jsem svěřila pravidelným svižným vycházkám s hůlkami (Nordic Walking), což není problém, protože bydlíme na úpatí Jizerských hor a z povinnosti se stala radost. Prchání na místě na mašince Ketller, kterému říkám letní lyžování, provozuji, jen když venku padají stromy nebo vytrvale prší. Pět Tibeťanů to všechno dolaďuje i duchovně.
Těším se, že od dubna až do podzimu po každé ranní vycházce hupsnu za každého počasí do krytého bazénu s protiproudem, který moje zbytkové faldy vyžehlí definitivně. Musím své odhodlání pochválit, už na sebe můžu koukat bez zavírání očí. Náš nejmladší vnuk mi po měsíci, co jsme se neviděli, pošeptal: „Babičko, víš, že jsi hodná, i když už nejsi tlustá? Já to věděl hned, ale děda se bál, že budeš zlá.“ Rozesměje mne to pokaždé, kdykoli pomyslím na statečnost svého muže, který svou podporou riskoval, že budu baba a ještě ke všemu zlá! Živote třes se, jsem zvědavá, co si počneš s vitalitou probuzené starší dorostenky.