FOTO: Poskytnuto Jaroslavou Handlovou

Moje první porevoluční léto: co mě nezabije, to mě posílí

27. 6. 2022

Uplynulo jen pár týdnů od Sametové revoluce a já jsem si v jakési radostné euforii pustila v práci pusu na špacír. Podle mého mínění měli někteří jít od válu, ale oni neochvějně ještě lpěli na výnosných pozicích v podniku dále.

cestování dovolená Můj příběh

Autor: Jaroslava Handlová

Hodnocení:

(5.1 b. / 29 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Tollarová 27.6.2022 15:34

Jarko, někdy v době napsání Tvého článku jsem naskakovala do proudu íčka. Neměla jsi to opravdu jednoduché, ale jsi holka do nepohody a nakonec sis poradila, jak nejlépe jsi mohla. Ráda jsem si o Tvých pracovních peripetiích početla a máš můj obdiv, jak jsi všechno zvládla a zvládáš.

Anna Potůčková 27.6.2022 14:21

Myslím si Jaruško, že Tvůj pracovní život byl hodně pestrý a s překážkami, které jsi překonala výborně! Dík za zajímavý článek a jsem ráda, že díky Íčku Tě znám také osobně.

Zdenka Soukupová 27.6.2022 13:54

Jarko, klobouk dolů. Asi bych takovou situaci nezvládla jako Ty. Věřím, že cestovka pořád cestuje. :-)))

Daniela Řeřichová 27.6.2022 09:41

Jaruško, smekám před tebou! Je obdivuhodné, jak ses postavila čelem ke všem překážkám. Moc ti fandím stejně jako dalším lidem, kteří si nestěžují na křivdy, ale bojují s nepřízní osudu. Držím palce i dnes a jsem moc ráda, že jsem tě potkala. :-)

Blanka Lazarová 27.6.2022 09:34

Jaruško, ráda jsem si přečetla tvůj článek, i když už byl napsán dříve. Ale téma je to aktuální pořád. Zvládla jsi to na výbornou a měla nakonec moc pěknou práci. Taky by mě to bavilo. Ale čas je neúprosný, tak třeba " v příštím životě."

Dana Puchalská 27.6.2022 07:55

Vida, další a vyloženě zajímavý článek z archivu. Přečetla jsem si ho se zatajeným dechem. Sice s téměř osmiletým zpožděním ,ale i tak mne zaujal. Proto přidávám nekolik ******* i sem do diskuze.

Jana Šenbergerová 14.8.2014 12:34

Také jsem začala po revoluci "posilovat", i když trochu jinak, než ty Jaruško. Stále žasnu, co křehká žena všechno vydrží. Jsme dobré!

Marie Novotná 13.8.2014 18:49

Já mohu jen souhlasit se Soňou.I ty moje narcisové slavnosti byly s Jarkou a její cestovkou.Nemělo to jedinou chybičku.Až přes i60 jsme se kapičku víc poznaly osobně.Ještě hodně sil a dobrých chvil s cestováním i soukromý

Olga Štolbová 13.8.2014 18:04

Jarko, jsi úžasná holka do nepohody, s Tebou bych se nebála ani do pekla, jiní už by dávno rezignovali. I tu naši Párty i60 jsi zorganizovala senzačně. Obdivuju a gratuluju a přeju další úspěchy.

Hana Práglová 13.8.2014 16:28

Vůbec ti to nezávidím.Taky mi bylo doporučeno,abych dala výpověď,protože mi můj zdravotní stav nedovoloval pracovat v MŠ.Tenkrát mě něco osvítilo a já neposlechla.Dnes vím,že jsem tehdy udělala dobře.Je dobře,zes našla zalíbení v tom,co děláš.

Zpět na homepage Zpět na článek

Co vám v cestovních kancelářích neřeknou. Turista se musí umět ptát

Dvě stě metrů k moři může být ve skutečnosti pět set metrů. Na fotografii není vidět, že je apartmán ve svahu, tedy naprosto nevhodný pro hůře pohyblivé osoby. Půvabné historické městečko je vzdáleno jen deset kilometrů od ubytování, akorát že do něj nejezdí žádný autobus.

Vratislava Hofmanová, redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová