Proč se smířit se stářím
a ještě se u toho usmívat

Proč se smířit se stářím
a ještě se u toho usmívat

24. 5. 2012

Tak si tak čtu všechny ty poetické články starších lidí, jak navštěvují místa svého mládí, sedí u splavu a rozněžnují se nad dávno uniklém mládí, láskami, prvními prožitky, a rádi by se do těchto pro ně krásných chvil vrátili. Jenže proč?

První láska byla sice krásná, ale dlouho bolela, počasí bylo jistě krásnější, ale neni to pravda, slunce svítilo jinak... Ne, vracení se do vzpomínek nám otvírá cestu do pekel. Ono to totiž bolí, protože se to nevrátí. A stejně si to po letech moc přikrášlujeme.

Je jasné, že strom našeho mládí povyrostl, vyrytý monogram se změnil a zkřivil se, tam, kde kvetly růže, je plevel...

Ne, o tom stáří není. Se stářím se máme smířit a ne chtít nedostupné. Je pravda, že mi vadí, že stav mého těla trochu brání dělat věci, které bych chtěla, ale i při tomto omezení mám radost ze života. Mám radost, že láska, která mě bolela, přebolela a změnila se v pohodové soužití bez větších emocí. A vůbec na tom není nic špatného. Možná, je to daleko krásnější.

Víme s dědouškem už velice dobře, co chceme, a snažíme si vzájemně vyhovět. Radujeme se, že ještě můžeme být spolu, a užíváme si klidu. Je to výsada stáří. Nic už nemusíme. Je také fajn, že stáří vám dovoluje říkat, co si myslíte, protože se přestáváme bát říkat pravdu. Nemyslím takovou tu pravdu zlou a ubližující, ale pravdu uvolnující. Nelíbí se mi něco? Řeknu to. Nic se sice možná nezmění, ale člověku se ulevuje. Hlavně je důležité vyhýbat se závisti a pomluvám. Je jasné, že mládí je krásnější než stáří, ale vždyť je to koloběh. Dělali jsme všechno, co dělají oni. Dívky provokují, kluci se vytahují. Trvá to jen krátce, tak ať si to užijí. Naopak díváte se na to jejich snažení schovívavě a s úsměvem. Dovoluji svému stařečkovi, aby se jeho staré oko pokochalo na koupališti, protože i mé oko se rádo na mládí podívá.

Těším se na každé nové jaro, protože mé staré kosti se ohřejí a moje dušička se z toho nového probuzení raduje. Doporučuji všem starým lidem, aby se ve stáří usmívali, aby z nich byli nezatrpklí, milí stařečkové.

 

Z archivu - náš portál obsahuje cca 2500 čtenářských příspěvků,  nejrůznějších příběhů ze života, vzpomínek, ale i cestovatelských tipů, rad či gastronomických receptů. Připomeňme si vybrané příspěvky, které obohatily tento portál. Patří k nim i tento, který jste si právě přečetli.
Můj příběh stárnutí
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Magdalena Klosová
Měla jsem ráda všechna období svého života,a nikam se nepotřebuji vracet.Jsem ráda,že jsem dospěla tam,kde jsem,jsem šťastna,že mám muže,děti,vnoučata,že cestuji,a že mi slouží zdraví/klepu na dřevo,nepokládám to za samozřejmé a vážím si toho/.Nelamentuju a nestěžuju si.Jsem na světě ráda.
Zuzana Pivcová
Zdravím Tě, Haničko, a nemůžu věřit vlastním očím, když vidím po takřka 2 3/4 roku Tvůj příspěvek z doby, kdy jsem sem přišla. Jsem ráda, že, i když se tu objevíš minimálně, o Tobě vím. A kdy jsem si přečetla svůj tehdejší komentář, tak bych na něm nic nezměnila.
Jana Šenbergerová
Jako děti a mládež jsme přece také nemohli všechno. "Stáří" si užívám, seč mohu. Baví mě možná mnohem víc než cokoliv v minulosti, a to i přesto, že se tělo občas vzpírá. Ve škole se učíme spoustu zbytečností, zatímco o životě nevíme zhola nic. Proč bychom se jinak báli věcí zcela přirozených a stále se opakujících? Pěkně jste to, Hanko, napsala, i když i já spíš život přijímám, než bych se s ním jen smiřovala.
Miluše Převrátilová
Hezká a milá slova, paní Hano, já bych jenom dodala, je fajn, že "nic už nemusíme" ale ještě spoustu toho můžeme - poznávat dosud nepoznané a stále se učit novým věcem - a tak se každé ráno probouzet s nedočkavostí do dalšího nového dne ...
Soňa Prachfeldová
Člověk by se měl s tím vyrovnat, když už se toho dožijeme, ať to také využijeme, je dobré mít perspektivu před sebou, byť by se skládala z maličkostí.
Hana Šimková
Stárnu, ale doufám , že to nikdy dobrovolně nevzdám. Čeká mě operace, ale určitě bude líp.
Olga Gálová
Ano. Je to moc krásné. Na stáří si nenaříkám. Jen je mi někdy smutno. Jsem už 13 let vdova. Myslím si, že jsem se s osudem smířila. Ovšem vzpomínám. Jsem ráda, že vzpomínky zůstávají.
Zuzana Pivcová
Super, paní Šimková, trochu jste mi vzala vítr z plachet, protože už jsem se taky chystala do vší té nostalgie za nevratným mládím rýpnout. Ale stejně to udělám! A ještě něco: Vím, že Vy to myslíte ve správném smyslu, ale než pojem "smířit se se stářím" bych raději použila "spřátelit se". Smířit se, to pro řadu lidí představuje rezignaci. Mějte se moc fajn, taky seniorko! Zuzana

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?