Karel Myslbek je označovaný za malíře lidské bídy, utrpení, opuštěnosti, osamocení a smutku. Soucítil s trpícími, které ve svých obrazech, grafikách a kresbách zobrazoval realisticky, monumentálně a se vší vážností. Syn slavného sochaře Josefa Václava Myslbeka se narodil přesně před 140 lety, 24. července 1874.
Ač syn slavného umělce, vstup do výtvarného života neměl snadný – otec mu v umělecké dráze bránil. Na pražské akademii zpočátku navštěvoval večerní kursy Maxe Pirnera, na které se přihlásil tajně. Řádným studentem byl až od roku 1896. Akademii absolvoval o tři roky později jako žák Vojtěcha Hynaise a zároveň s ní ukončil i studia němčiny a francouzštiny na české univerzitě. Až do mobilizace na počátku první světové války pak působil jako středoškolský profesor v Písku a v Praze.
K Myslbekovým nejznámější dílům patří obrazy Slepý, Neštěstí, Vystěhovalci, V nemocnici, Chorobinec, Před pohřbem nebo Černý pierot. Svůj život ukončil dobrovolně 21. srpna 1915 jako záložní důstojník v Krakově, cestou na frontu. Bylo mu pouhých 41 let a nedokázal už déle snášet hrůzy a utrpení všudypřítomné války.