Smutné jaro na chalupě

Smutné jaro na chalupě

23. 5. 2012

Každý rok se na jaro těším. Sluníčko mi dodává sílu, mám chuť něco tvořit a budovat. Mám chalupu s velkými pozemky (bývalý statek). Je to pro mne nejkrásnější období roku, chodím po zahrádce, povytahuji kytičky očima. Sněženky, krokusy, pomrzlé hyacinty, zmrzlé kvetoucí broskvoně se snažím oživit.

Letos je  to marný boj! Umřely růže, mandloň, nektarinka, moje milované paw-paw (banány severu), švestka a také láska mého partnera. Přišlo jaro, vše pučelo a můj dědeček se také rozpučel k paní o 20 let mladší….hmmm, co se dá dělat. Láska je mocná čarodějka, a tak se odstěhoval.

Přemýšlím co dál. Stromky nahradím, ale vztah, pomoc jeden druhému v podzimu života asi těžko. Nejspíše to je moje poslední jaro na chalupě, smutné jaro, uvažuji o prodeji. Sama to nezvládám a dědeček má jiné zájmy. Příští jaro zřejmě budu vyhlížet z oken paneláku, vzpomínat na svoje kytičky, mladé stromky, nádherné vypěstované brambory, své dva kocoury, které by musel nový majitel přijmout (umřeli by steskem po volnosti, je to jejich domov) a budu hledat někoho, kdo by zdarma uvítal pomoc na zahradě.

Dědeček rozsévá semínka, já budu rozsévat přátelství. No, nevrťte nad tím hlavou, to může potkat každého z nás.

Moc si přeji, aby nikdo z vás takové smutné jaro nemusel prožívat. Ale všeho do času, život jde dál a jaro v roce 2013 se budu snažit zařídit podle svých představ. Těšte se na něho, jako já, určitě bude fajn. Držím všem palce.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Houdková
Jaro jsem měla vždycky ráda. Nejsem sice Ferda zahradníček, ale zelenou barvu miluji a také žlutou, bílou a i jiné.S manželem jsme jezdili na chatu na Slapech a tam trávili hezké dny. Plánovali si, jak si to tam užijeme až budeme v důchodu, koupíme si pejska a budeme se s ním procházet tam, kam jsme ještě nestihli zajít. Člověk míní, život mění.Manžel mi zemřel a já už na chatu nemůžu jezdit. Co teď. Pořídila jsem si tedy toho pejska, ale chata již není a kam s ním, po Praze to tedy nejsou moc zajímavé procházky pro psíka a nakonec jsem si pořídila malou zahrádku, spíše záhumenek, s malou chatičkou, 20minut od bydliště. Moc tam nezahradničím, pouze pár květinek, jednu cuketu , jednu okurku, nějaké bylinky, pár rajčátek, sezení s lehátkem a procházky po okolí s pejskem, kde nejezdí moc aut, sem tam kolo a pejskaři se svými psími kamarády. Vlastně jsem si pořídila detašovaný balkon, kde trávím své druhé krásně kvetoucí a zelené jaro. Kolem jsou lidé s podobnými zájmy, psík tam pobíhá, má práci, protože hlídá a pozoruje okolí .A letošní jaro je zvláště vydařené.Podařilo se uskutečnit setkání spolužáků ze základní školy po 50letech. Netušila jsem, že mne to tak zasáhne. Bylo to moc pěkné setkání. Poznání, že jsme dospěli duševně a měli si co vyprávět, mne nejen překvapilo, ale i moc potěšilo. Obnovila jsem kamarádství z dětství, které jsme zpečetily návštěvou divadla a i vinárny. Bylo to moc fajn. A bude určitě pokračovat. Člověk musí stále začínat znovu a ty nejlepší věci se stávají, až když je nejméně očekáváš.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.