Kam se vytratil náš úsměv?

K úsměvu je třeba přidat vlidné slovo a povzbuzení. Ujistit, že bude lip, že jsme ještě dost silni vyřešit svůj problém. Lidé maji spoustu starostí a každý se něčim trápí. Všichni potřebujeme spřízněnou duši

Já se usmívám ráda a často i když někdy mě do úsměvu není! Pozdravím v obchodě a usmívám se. Ale když vidím paní prodavačku, která unuděně stojí za pultem, na pozdrav neodpoví a o úsměvu ani nemluvím, tak mám chuť odejít. A nyní co slyším v MHD od mládeže za slovíčka, tak jen kulím očka. Bohužel hodně sprostě mluví dívky! Nevím, zda nynější mládež má úctu k nám seniorům!

Ne vždy se daří s úsměvem, ale i člověka samotného to nastartuje k lepší náladě

Mně taky připadá, že jsou starší lidé v městské dopravě dost nevrlí a zamračení. Pokud je někdo milejší, tak ti mladí na něj lépe reagují.

Pokud se usmíváme my, lidé se usmívají na nás.Je to jako zrcadlo - co vysíláme my to se odráží u ostatních.Štastní lidé vyzařují do okolí jako sluníčko a je radost se s nimi setkat.Článek je velmi hezky napsán.

Moc pěkné, úsměvů není nikdy dost. Stěžovat si, brblat, nadávat umíme dost, smát se už méně.

Zcela s vámi souhlasím. moc hezky jste to napsala. Vždycky si můžeme vybrat, jak budeme vnímat svět kolem sebe. Mezi škarohlídy se asi těžko budeme cítit dobře, tak proč rozšiřovat jejich řady.