Po kouření se i hluchne,
prokázala britská studie

Po kouření se především blbne. Už to, že někomu připadá normální si poškozovat zdraví. Zaměstnanci, kteří vdechují na pracovišti toxické výpary dostávají za to finanční kompenzace. Kuřák naopak si za to sám dobrovolně platí. A ne málo. Je to projev inteligence? Nebo uvedu několik názorů a často opakovaných vět. Taková moudra opravdu vytesat do kamene :-) . 1. Tělo má jít do hrobu zhuntovaný. (důvod se neuvádí) 2. Na něco člověk umřít musí. (asi obava z příliš dlouhého života) 3. Doktoři varují, ale sami kouří. (blbnutí se týká i lidí s diplomem) 4. Tchán mého kamaráda kouřil celý život a dožil se devadesáti osmi let. (když nemáme v rodině dlouhověkého kuřáka, vypomůžeme si někým z jiné rodiny) 5. Mě to uklidňuje. (nevšiml jsem si, že by kuřáci byli klidnější než nekuřáci. Spíše mi připadá, že naopak) 6. Strašně bych přibral/a na váze. (tloustne se z jídla, ne z nekouření.) 7. Kouřím už tolik let, že teď už se mi ani nevyplatí přestávat. (u člověka, kterému zbývá několik měsíců života bych to i chápal) 8. Když bych teď přestal, byl by to pro tělo takový šok, že by mi to poškodilo zdraví. (k tomuto "moudru" ani nemám co dodat) 9. Mě to chutná a kouř mi voní. (závislost přináší příjemné pocity. Opilci, který se válí ve svých zvratcích a výkalech se také líbí být opilý. Proč by kuřákovi nemohl odporný puch vonět) Také už jste to někdy slyšeli? Nebo to sami používáte? Tedy já když jsem kouřil, tak jsem některá rčení používal a i ta, která jsem nepoužíval, jsem rád poslouchal. Taková malá omluva vlastní hlouposti.