Poslední protekce

Jedna velmi aktivní mladá komerční školařka zahájila testovací mánii. Rozdala testy pro průvodčí osobních vlaků. Tehdy se ještě vypočítávaly jízdy oklikou. U výpravčích platila zásada- Až budu nucen dělat průvodčího, tak se to naučím! Po několika legračních výstupech mladá inspektorka od testů ustoupila.

Výpravčí vlaků má předepsánu úplnou znalost dopravních předpisů. Výpravčí na malých stanicích ovládali i komerční předpisy, neboť komerce byla jejich denním chlebem. Dispoziční výpravčí na velké stanici viděl nákladní listy jenom z rychlíku. Znalost komerce byla formální záležitostí. Zkoušející i dopraváci s tímto faktem počítali. No a ty testy posledních let jenom dokazovaly zbytečným lidem jejich důležitost. Povídka není o předpisech.

Mám kamarádku, která na dráze pracovala. Svou práci milovala a dělala ji, jak nejpoctivěji dovedla. Přesto se na zkoušky vždy poctivě připravovala, protože v testech se objevovaly otázky týkající se záležitostí, se kterými nikdy nepřišla do styku. Docela chápu, že jste se u poslední zkoušky uchýlil k protekci. Obzvláště když proběhla, jak jste to popsal.