Ilustrační foto: pinterest.com

Kouzlo časů minulých: Co na plotně, to na jazyku

23. 11. 2020

Místo, kde matka vařila ony pochoutky, po kterých se dodnes sbíhají sliny, byla plotna. Nebyla to žádná chudinka, měla nejmíň metr a půl krát metr a pyšnila se tím, že má pěkně velká dvířka na přikládání dřeva, chromovanou obrubu a za sebou kachlová kamna s troubou a zásobníkem na horkou vodu.

gastronomie vzpomínky

Autor: Jaroslav Kašík

Hodnocení:

(5.1 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lidmila Nejedlá 10.6.2014 17:28

Pane Kašíku, i moje rané dětství bylo podobné. Dodnes si pamatuji na nadívaná holoubata, husí játra na cibulce, králíka na česneku...mňam, mňam...to jsme se měli! Dobře se na to vzpomíná..

Dana Kolářová 10.6.2014 15:55

Hezký šálek melancholie!

Jana Šenbergerová 10.6.2014 14:33

Moc pěkně jste zavzpomínal na časy minulé. Snad budou mít dnešní mladí také na co vzpomínat, i když se to bude lišit od našich vzpomínek.

Zpět na homepage Zpět na článek