Nezkrotný živel Waldemar
Matuška bavil nejen zpěvem

Martušku jsem obdivovala od jeho prvních písní, na které se nedá zapomenout. Byl velkou osobností v naší hudbě i filmu. V Noci na Karlštejně s Kopeckým byli nezapomenutelní.

V roce 2O11 jsem byla poprvé na Vyšehradě a dojalo mě, když jsme náhodou došli k jeho hrobu, na který někdo položil košík se zralými třešněmi. Jó, třešně zrály...

V útlém mládí se mi víc líbil Gott, protože byl takový jemnější. Později to bylo opačně. Waldemar byl originál, za kterého se dodnes nenašla náhrada. Podle mého mínění mu odchod do USA neprospěl. I když zpíval Růže z Texasu, patřil sem, do Čech. A odejít do ciziny po padesátce, zvlášť bez znalosti jazyka, to asi není psychicky snadné. A nemoc jde s psychikou ruku v ruce ...

Opravdu nezapomenutelný.Viděla jsem ho,jako 13tiletá,na Haškových slavnostech-tehdejší Haškova Lipnice-s řadou dalších zpěváků a zpěvačekněkolik let za sebouV té době mimo jiné Eva PIlarová,M. Kubišová,H.Vondráčková s V.Neckářem.Ubytovaní byli v Havl.Brodě a jejich veselé hlasy se nesly i po městě většinou až do rána.Ani poslední koncert,věnovaný brodským příznivcům jsem nevynechala.Doprovázen svojí ženou si zavzpomínal na mladá léta ve městě a okolí.Jeho nemoc mu neumožňovala se,,rozšoupnout",ale bylo vidět,že vydal opravdu všechny svoje síly,Bylo to jedno z posledních vystoupení.