Trapas je slabý slovo

Jistě je více čtenářů, které by to zajímalo. Už to vypadalo, že se nikdo nezeptá. Až panu Královi to nedalo. Tak přece jen někdo. Protože můj názor na film se nezměnil ani po jeho natočení, nemám důvod to tajit. Jedná se o film Radikální řez od J. Klímy. Je o tom jak sice svérázní, avšak milí a pracovití Rómové jsou obviňováni ze spáchání vraždy. Nakonec se najde pravý pachatel, který samozřejmě Róm není. Více o filmu na: http://www.csfd.cz/film/5263-radikalni-rez/

Bohužel mi tady chybí jméno spisovatele, kterého jste tak odborně strhal. Předpokládám, že to socialistický realismus v praxi :-)

Vážený pane Libánský! Díky! Odcházím na svoji tradiční partičku šachu a červené víno do kavárny s dobrým pocitem. Nerad jsem totiž s někým ve válečném stavu. Škodolibý jsem jenom když se mi podaří vyhrát a soupeř své rozpoložení neutají. Proto nikdy nehraji korespondenčně a s počítačem.

Správně jste pochopil, pane Mendlíku, že mezi celebritami bylo prostě jen moje prostředí, aniž bych mezi ně někdy patřil. I když jsem mezi nimi kamarády měl. V jejich přítomnosti jsem se ohříval především proto, že tam byl zdroj mých příjmů. Jinak ale mi bylo mezi partou trampů na Brdech lépe. Stejně tak tomu bylo i mezi politiky. Jsem rád, že už s nimi nemusím mít nic společného. A "malý" člověk je především ten, který se za takového považuje a tak se chová. To mi doufám nehrozí. Myslím, že je důležitější jak vás lidé znají, než kolik lidí vás zná. Já jsem svoji touhu po popularitě chápal více jako tuhu něco dokázat a vidět, že to někdo dokáže ocenit. Ale říkám si: Nakonec i ten vnitřní pocit dobře vykonané práce má svou hodnotu a dušičku potěší.

Vážený pane Libánský. Jsem rád, že to tak berete a plně s vámi souhlasím. Já jsem také kdysi podlehl iluzi, že si vás někdo z těch celebrit, kolem kterých se motáte všimne. Jako každý malý člověk se ohříváte v jejich přítomnosi. Jeden známý zpěvák mi při vystoupení v našem kulturáku nabídl tykání a pozval mne do Semaforu. Pak se ke mně neznal a já vypadal jako blbec. Proto ta moje pouznámka.

Pane Mendlíku servilita by rozhodně nebyla na místě. Hodnota člověka vůbec není v tom, s kolika celebritami se setkal nebo jakých se účastnil soutěží. To je jen životní cesta. Každý ji máme jinou a vede nás různými situacemi. Důležité je, s jakými morálními hodnotami touto cestou jdeme. Jak umíme udělat život příjemnější a radostnější sobě i druhým. A v tom máme všichni ještě na sobě co zdokonalovat.

Po přečtení článku jsem pochopil, že jsem v nedávné době prožil největší trapas v životě. Dohaduji se a hádám s umělcem, člověkem který daleko přesahuje mů obzor. Setkával se se samými celebritami jako se sobě rovnými. To já jako kulturní pracovník a posléze soutěžící v devíti televizních soutěžích jsem jenom vzhlížel k Parnasu ze žabí perspektivy. Kdyby pan Libánský tuhle příhodu napsal dříve, buď bych vůbec nediskutoval, nebo bych byl ještě servilnější!

Opravdu nezávidím, já sama jsem různými trapasy skoro odkojená a pokud na některý vzpomenu, znovu mě poleje horko i po letech.

Zmizet po anglicku byla situace ještě poměrně snadná, horší by bylo zůstat. Pak by asi záleželo na tom dotyčném kritizovaném, jak by se zachoval. Jestli jako chlap, že by to rozdýchal, nebo by se Ti následně nějak příležitostně mstil.

Před mým příchodem se zmiňovaný autor pochlubil nastávající filmovou verzí své knihy. Takže u stolu to už věděli, mimo mne, naprosto všichni. Když jsem se na schodech dolů k toaletám od známých dozvěděl, jak jsem si v tom mohutně vyráchal čumák, už jsem se ke stolu nevrátil, zaplatil a vystřelil z kavárny. Můj obličej mýlil automobilisty tak, že zastavovali a čekali na zelenou. Jaké byly reakce u stolu po mém odchodu nevím a ani jsem nikdy netoužil se to dozvědět. Tak jsem se na to neptal. Netuším, zda se rozhostilo trapné ticho a nebo se společnost bavila na můj účet. Utěšuji se představou, že se na to během několika vteřin zapomnělo. Já jsem se ani nepokoušel nějakým způsobem omluvit. Ani já jsem nevěděl, co bych blekotal. Šimek a Krampol u stolku stranou se neúčastnili a podobné humorné situace zřejmě právě pracně vymýšleli.