Filmové příběhy režisérky Věry Plívové-Šimkové jsou prodchnuté laskavostí, humorem a nadsázkou, s níž hledí na svět. Vyrostlo na nich již několik generací diváků. Její Páni kluci, Jak se točí Rozmarýny, Přijela k nám pouť a Krakonoš a lyžníci patří do zlatého fondu české kinematografie. Režisérka, jež si píše i scénáře, ve čtvrtek oslaví osmdesátiny.
Z jejích snímků je cítit volnost, lehkost a radost. Sklidily řadu cen na domácích i zahraničních festivalech. A z řady dětských herců, se kterými pracovala, vyrostly herecké hvězdy. Řada z nich se k ní hlásí třeba i po dvaceti letech.
Hledá je ve školách, na konkurzech: "Někteří to mají v genech, semínko už tu je a my mu jen dopřejem trochu víc sluníčka." Musí s nimi být naladěna na jednu notu. A to samé platí o skladatelích hudby pro její snímky.
"Něžný buldozer," tak jí přezdívá herec Jan Kraus, někdejší Šibeničák z filmu Lišáci, Myšáci a Šibeničák (1970) o zápolení dvou vesnických kluků o vůdcovství v partě. Po tomto hodně "klučičím" snímku se režisérka nezalekla ani adaptace Marka Twaina ve scénáři Jana Pocházky Páni kluci (1975). Půvabná komedie s nápaditou hudbou Petra Hapky patří k nejzdařilejším českým filmům pro děti.
Komedie Krakonoš a lyžníci (1980) zase vypráví o klukovském soupeření v Podkrkonoší na počátku 20. století. Příběh vychází z pašeráckých legend a osvětluje i počátky lyžování u nás. Káťa a krokodýl (1965) s Vladimírem Menšíkem je příběhem pražských dětí, jinak se snímky Plívové-Šimkové odehrávají převážně na venkově, řada z nich v Podkrkonoší, kde režisérka vyrostla.
Narodila se 29. května 1934 v Lomnici nad Popelkou, rodiče dělali celý život amatérské divadlo. Na pódiu stála poprvé coby pětiletá v Ibsenově Noře. "Na gymnáziu jsem si zkusila s jičínskými ochotníky opravdové divadlo." Taky hodně sportovala, závodně plavala, lyžovala, hrála košíkovou. A krásně kreslila. Nakonec si podala přihlášku na pražskou FAMU, kterou absolvovala pod vedením Bořivoje Zemana. A od začátku ji to táhlo k dětem.
Po škole asistovala na Barrandově, třeba Karlu Kachyňovi v Králi Šumavy, spolupracovala s Vojtěchem Jasným. Dětské typy si vybírala i podle toho, co si nakreslila do bloku. Celovečerních hraných filmů natočila šestnáct, poslední je Kruh z roku 2001 o dívce, která se vyrovnává s novou životní rolí. K dalším známým titulům patří Artuš, Merlin a Prchlíci, Mrkáček Čiko či Brontosaurus. A také lyrická komedie podle vlastního námětu Tony, tobě přeskočilo (1968). Jedinou nedětskou výjimkou mezi jejími filmy je Houpačka, natočená na přelomu let 1989/90.
S filmem prožila paní režisérka život "plný zoufalství i štěstí". Své scénáře přepracovala do podoby šesti filmových novel, které vydala knižně. Též dva pohádkové příběhy určené starším dětem Divizna a Vlčice. Po roce 1990 se věnovala i divadelní režii. Je členkou České filmové a televizní akademie (ČFTA). A celý život žije v Chuchelně pod Kozákovem.
