Můj překladatelský trapas
aneb Armáda mi nic neříkala

Vaše vedoucí se mi zdá divná. Zčeštit názvy německých jednotek atd. Vždyť ani příjmení cizinců se nepřekládají. ( jo, vedoucí má vždycky pravdu)

Zuzko, tos mi připomněla knížku Pan kaplan má třídu rád. To také musel být překladatelský oříšek. Překladatel byl přesto proti tobě ve výhodě. Mohl si vymýšlet novotvary.

Vážená paní Pivcová. Moje připomínka se Vás vůbec netýká. Nevím nic o překladatelství a neovládám ani žádný cizí jazyk. Akorát jsem četl recenze v časopise Letectví a kosmonautika. Tam opravdu fundovaní autoři varovali před překladatelskými paskvily a peníze za takto přeložené knížky považovali za vyhozené. Dokonce se prý v tisku objevovaly pravopisné chyby! Prostě konjunktura, touha po zisku, šití horkou jehlou. To jsem chtě povědět a nic víc!

Naše informativní příručka pro návštěvníky neměla s žádnou komercí, tedy ani s "překladatelskými žněmi" nic společného. Podávala přehled o fondech čili spisové agendě jednotlivých původců, tedy v mém případě německých válečných úřadech a vojenských útvarech, které byly u nás v archivu k dispozici. Musela jsem pokud možno napsat o zformování jednotky, její historii, organizaci a závěrem o materiálech, které jsou u nás z ní k dispozici. Měla jsem oproti ostatním tu smůlu, že jsem měla názvy těch jednotek psát v češtině. Neexistoval pro mě žádný terminologický slovník, ani poradce - znalec, ani dostupná litratura, kde by ty názvy byly již dříve v češtině použity. Vše ostatní byla pro mě rozsáhlá nepřekladatelská, nýbrž badatelská práce a ta byla v pořádku. Co zde uvádíte o trhu a nekvalitních překladatelských žních, má s mým vyprávění hodně málo společného, ale i tak Vám děkuji za názor.

Jakožto zdatný burzián jsem byl v dobrodružné literatuře jako ryba ve vodě. Jako oko v hlavě jsem střežil svých třináct Bigglesovek v původních vazbách od nakladatelství Toužimský a Moravec z doby předúnorové.. Skoro jsem se k nim modlil. Vůbec jsem netušil kolik toho W.E.Johns vlastně napsal. Po Vítězném listopadu se s Bigglesovkami roztrhl pytel. Došlo mi, že jsou to vlastně letecké Rodokapsy. Najednou byl Biggles všude a snad vyšlo i dílo Biggles a ponožky. Pozor, a dnes jsou i Bigglesovky prodávány v bednách od zeleniny. Holt překladatelské žně a ruka trhu!

Zajímám se o historii letectví. Mám plnou knihovnu memoárů válečných pilotů. Až do Sametové revoluce jsem měl informace pouze z jedné strany, strany vítězů. A pak se objevila nakladatelství Mustang a Svět křídel a trh byl zaplaven memoáry letců Luftwaffe. Byl to čistý byznys. Nakladatelé prostě uchopili originál buďto v angličtině, nebo němčině a nechali jej přeložit překladatelem, který neměl o letectví, ani letecké terminologii ani páru. V časopise Letectví a kosmonautika jsem se bavil recenzemi. Své přeložené knihy jsem pak házel do popelnice. V současnosti se to změnilo, ale ta vlna nesmyslných překladů nedává soukromým nakladatelům dobré vysvědčení.

Jako když jsem dělal grafické zpracování rozsáhlého jídelního lístku pro pizzerii. Byl jsem požádán, abych český text ještě doplnil o anglický a italský překlad. Jsem rád, když se mi podaří podle anglického návodu zprovoznit kávovar a v italštině jsem skončil někde u třetí lekce. Díky tomu se rodilí mluvčí v pizzerii nejen dobře najedli, ale i výtečně pobavili čtením jídelního lístku. Ale SS-Freiwilligen-Panzerjäger-Ausbildungs- und Ersatz-Bataillon, tak to je tedy nářez.

Něco podobného jsem zažívala,naštěstí jen na bázi soukromé,když mě můj syn žádal o překlad popisu technických částí automobilů.Dost jsme se u toho vždycky pobavili.Sama jsem se divila tomu,z čeho všeho se auto podle mě může skládat.Ale stačí třeba jen jazyk obchodní sféry,to dá taky zabrat.