Další důkaz, jakého trvání mají různá lékařská doporučení. Studie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) prokázala, že diabetikům druhého typu prospívá jíst jen dvakrát denně. Tito pacienti bývají obézní a ke své nemoci se "projedli". Dosavadní doporučení přitom byla, aby jedli v menších dávkách šestkrát denně. Hana Kahleová z kliniky diabetologie však upozornila, že poslední zjištění musejí potvrdit ještě rozsáhlé studie. Ve studii IKEM bylo ve dvou skupinách po 27 pacientech, celkem 54.
V náhodném pořadí začali dodržovat režim šesti jídel, nebo dvou jídel denně, po 12 týdnech se obě skupiny prohodily. Oba režimy měly podle lékařky pozitivní účinky na tělesnou hmotnost i kontrolu krevního cukru, ale výraznější byly u režimu dvou jídel denně.
"Na režimu dvou jídel denně pacienti za tři měsíce více zhubli, v průměru o 1,4 kilogramu víc než v režimu šesti jídel, a také obvod pasu se jim v průměru o čtyři centimetry více zmenšil," upřesnila. Podle ní se měřil i obsah tuku v játrech, více klesl rovněž při režimu dvou jídel denně. "Také kontrola krevního cukru se zlepšila více při režimu dvou jídel denně, i hodnoty inzulínu a hormonu glukagonu, které regulují krevní cukr. Zvýšila se také citlivost k inzulínu. Celkově tedy metabolické parametry se sice zlepšily v obou režimech, ale pozitivní účinky byly výraznější při dvou jídlech," shrnula výsledky Kahleová.
Nová zjištění se zdají dost odlišná od toho, co se nyní doporučuje, ale podle lékařky rozpor tak zásadní není. Klíčovou roli hraje složení stravy. Jídelníček obsahoval velké množství vlákniny, 30 až 40 gramů za den, což umožňovalo rozdělit stravu i jen na dvě porce, aniž se rozkolísala hladina krevního cukru. Pacienti, kteří se dvakrát denně pořádně najedli, nepociťovali hlad, na rozdíl od těch, kteří se při menších dávkách nikdy do sytosti nenajedli.
Čím dříve, tím lépe
Klíčové bylo i rozložení jídel během dne. Je potvrzeno, že lidé, kteří pravidelně snídají, mají nižší BMI, jsou tedy štíhlejší než ti, kteří pravidelně snídani vynechávají, a to i přesto, že celkově přijmou za den více energie. "Navíc z toho samého jídla, které sníme ve formě snídaně, oběda nebo večeře, se ukládá v různou denní dobu jiné množství tuku. Největší ukládání po tom samém jídle je ve večerních hodinách, naopak nejmenší v dopoledních," řekla. Ve studii proto šlo i o načasování jídel, aby těžiště příjmu bylo v dopoledních a časně odpoledních hodinách.
Vliv má i střídání období, kdy člověk jí a kdy ne. Studie na zvířatech prokázaly, že ta, která mají obden půst, jsou víc chráněna před obezitou a cukrovkou než ta, která mají přístup k jídlu kdykoli, a to i když přijmou stejné množství energie.
Studie provedené v západních zemích podle doktorky také ukázaly, že čím větší počet jídel za den, tím větší riziko obezity. Stoupá totiž i riziko špatného výběru, svačiny mezi hlavními jídly bývají sladké a plné tuku. I kdyby při větším počtu jídel zachoval člověk správné složení jídel, větších úspěchů podle Kahleové dosáhne, když jí jen dvakrát za den.
Účastníci studie snídali mezi 06:00 a 10:00 a obědvali mezi 12:00 až 16:00, podle svých časových možností. Energetické hodnoty byly stanoveny podle základních potřeb jejich organismu minus 500 kalorií, aby mírně hubli. Každý z režimů začal čtyřdenním soustředěním, kde se účastníci naučili detailně, jak má jídelníček vypadat a jak si jídla připravovat. Za tu dobu si na režim zvykli tak, že jeho dodržování zvládli.