Znám jednu opuštěnou...

Citlivé, krásné ... +++

Když jsou slova na papíře, tak to miň bolí. Diky za pofoukani.

Občas se Miládko každý v životě dostane na opuštěnou cestu,která se nám zdá,že nikam ani vésti nemůže a my přece jsme nuceni po ní jít.Radím se obrátit a zkusit cestu jinou,kde zcela jistě nenaleznete to,co jste ztratila,ale najdete možná něco jiného,co pomůže zacelit staré rány a v srdci již nebudou slzy,ale jen krásné vzpomínání.Moc Vám to přeji...

Kdo se chce zbavit starých ran, měl by se vyhnout starým opuštěným cestám. Na těch jen sama sebe potkávám a často žasnu, jak se neznám. Na novou cestu chce to vykročit a všechny staré zkušenosti zúročit. Je snadné radit, to já vím. Proto jen konstatuji, neradím.

Miládko, slzy dokáží být i horké a osvobozující. Přeji Vám krásná, pocitově nestará rána (nebo to mělo být ve smyslu zranění?). Tak ani žádné bolestivé rány a jizvy.

Krásná a bolestná...