Sbírám, sbíráš, sbíráme... Kameny!

Děkuji za jistě zajímavou nabídku, ale ne. Je to poněkud z ruky a není to v mých možnostech, ani mojí ctižádostí.

Dobrý den paní Vávrová, nechtěla byste se se svojí sbírkou kamenů účastnit výstavy FOR MODEL na Výstavišti FLora v Olomouci? Pokud by Vás to zaujalo, prosím kontaktujte nás na mailu trhy@flora-ol.cz. Děkuji

Vášeň pro kamínky dobře chápu. Také jich mám doma jistě víc než stovku. Od drobných, až po pořádné šutry. Některé jsou opravdu čarokrásné. Používám je při léčení na usměrňování toků energií a léčení. Polodrahokamy mají totiž frekvenci lidského organizmu. Jen mnohosetkrát pomalejší. Navzdory tomuto zpomalení působí na orgány v těle. Asi jako struna je schopna rozezvučet strunu, naladěnou přesně o oktávu výš a nebo níž. Také zvonkohra na terase z tenkých plátků achátu má nenapodobitelný zvuk. Překrásnou aragonitovou misku používám k šamanskému věštění z kamene.

I já miluji kamínky !

Krásná posedlost. Kamínky mám také ráda.

Děkuji vám všem za komentáře!

To je nádherná sbírka a s láskou napsaný příběh.Vlastním jen kamínky které jsou v mém znamení ,nosím jeden v peněžence a pár jich mám v krabičce. Jinak je tomu na mé zahrádce převládají velké kusy křemene,říční kamínky,různé oblázky,valouny .Každý kámen je originálním výtvorem přírody,třeba obyčejný štěrk ,nebo hrubý kámen různého tvaru a barvy. Kamínek ve tvaru srdíčka který vytvořila příroda nalezený vnučkou byl pro mě krásnějším dárkem než čokoláda.Vzpomínám na procházky s vnoučaty kdy jsme se vraceli s plnými kapsami kamínků ,vzpomínám na jejich soutěživost kdo nalezne ten nejkrásnější.Moc sice necestuji ale když už tak vždy si sebou nějaký kámen přivezu .Moc se mi tvůj článek líbí a poslední věta je velká pravda. Kameny si žijí dál sným životem a jsou krásné ,protože to jsou dárky Matky Země.Díky za velmi zajímavý článek o sběratelství a přeji aby se tvá krásná sbírka i nadále rozrůstala !

Moc pěkně napsáno! Také jsem milovníkem kamenů, i když je nesbírám. Ale tu a tam si z dovolených či výletů nějaký přinesu, ale pak se někam většinou zatoulají. Anebo je dám, podobně jako pan Štorch třeba na zahradu.

Když jsem bydlel v rodinném domku, tak jsem měl dost místa na různé kamínky z cest a další suvenýry. Ale nyní jsem v teplém činžovním domě a kamínky jsem musel odstěhovat na chatu. A tak pórézní kámen z vrcholu sopky Etny váží 3 kila a v bytě by překážel. Broušený ametyst mám ale pro potěšení jako těžítko na stole. A další kameny z cest mám na zahradě. Občas si říkám - tenhle je z Japonska a ten zas z Chorvatska. Jiný ze Sicílie a další ze Sardínie. Hezky napsaný článek mne potěšil paní Vávrová. 8-)

Alenko, hezká sbírka a zajímavé čtení!