Čtvrt století za volantem aneb Moje "Škola života"

Jak tak brouzdám na íčku, narazila jsem na vaše články. Smekám před vámi - úžasné zážitky, obdivuji vás, co všechno jste zažila za těch víc jak 30 let za volantem. Přeji hodně zdraví a pohody. *******

Máte můj obdiv :-)!

Milá Olinko díky za překrásný článek o Tvém životě - byla jsi a stále jsi obdivuhodná. Já jezdím často teď ve svém věku ovšem jako cestující po našem městě autobusem a když ho občas řídí nějaká milá žena - tak ji velmi obdivuji a ihned si také vzpomenu na všechny Tvoje osobní zážitky.

Olinko, jsi tak skvělá , Ty snad dokážeš vše. Moc moc zdraví a pohody přeji :-)

Ahoj lidičky, díky za vaše hezká slova. Teď už šest let nejezdím, zradily mě oči, ale nic bych na svém životě neměnila, stálo to za to. Jistě i vy všichni, co jste napsali, jste prožili kus života i těžkého i hezkého. Ale stále žijeme a život nám chutná a je to prima. ♥

Olinko, jevíš se mi jako křehká bytost. Obdivuji, kde se v Tobě bralo tolik síly, abys zvládla taková úskalí. Také jsem moc ráda že Tě znám osobně.

Také já upřímně obdivuji řidičky, sama bych za volantem udělala víc škody než užitku!

Aha, to je zase starší článek. Olinko, fakt si tě nedovedu představit jako taxikářku. :-)

Olgo, jsi úžasná.

Paní Olinko, vybrala jste si v životě tu těžší cestu, protože jako švadlenka by jste nemusela vypouštět vodu s chladiče a vstávat tak v zimě brzy ráno do mrazu. Obdivuji vašich 33 let za volantem a vaši odvahu v době když jste taxikařila, protože pro ženu to nebyl jistě žádný med. Z článku je patrné, že jste ten život za volantem milovala a že dnes víte, že jste si vybrala správně.