Na českou verzi internetové encyklopedie – cs.wikipedia.org – přispívá profesor Jan Sokol již šest let, píše články, doplňuje literaturu a opravuje chyby. Tvrdí, že Wikipedie je ideální prostor pro aktivní seniory, kteří mají čas a chuť se o své vědomosti podělit s mladšími generacemi. S dalšími dobrovolníky proto připravili projekt "Senioři píší Wikipedii" a byl by rád, kdyby se na editaci stávajících článků, opravě chyb, ale i psaní nových článků podíleli také čeští senioři.
„Podobný projekt pod názvem "Stříbrné vědění" se nedávno v Německu setkal s velkou odezvou a na německé verzi wikipedie je to dobře vidět. Není důvod, proč by senioři nemohli pomoci s kultivací wikipedie i v Česku,“ říká Jan Sokol.
Jak jste se dostal k editaci článků na wikipedii?
Zcela prozaicky. Ve studentských pracích jsem objevoval chyby. Opakovaly se. Pořád ty samé. Pak jsem na jednoho studenta uhodil, odkud ty špatné informace má, a on se přiznal, že z wikipedie. Bylo to asi před šesti lety. Podíval jsem se tam – a začal jsem chyby opravovat. Nemá smysl se na studenty zlobit, že chodí na wikipedii, je prostě při ruce. A nikdo jim to stejně nezakáže. Mnohem účinnější je hledět, aby tam byly informace správné, s odkazy na kvalitní literaturu a případně kvalitní internetové zdroje pod jednotlivými články, kde najdou další informace. A já od té doby, když něco hledám, také se tam podívám. Začal jsem články opravovat a pak i psát, dnes tam mám asi 2000 článků, které jsem napsal nebo doplnil. Věnuji tomu dost času.
Kolik?
Tak deset hodin týdně, někdy i víc.
Jaká hesla opravujete nebo dodáváte?
Mám poměrně široké spektrum. Samozřejmě, doplňuji a píšu především filozofická témata, ale také historická a náboženská. Kdysi jsem se zabýval botanikou, původně jsem vyučený řemeslník, pracoval jsem na urychlovačích i na počítačovém software. A samozřejmě také životopisy osobností.
A článek o sobě jste upravoval?
Moc ne, občas jsem doplňoval literaturu. Je to i jistá forma propagace, a tu by si člověk neměl dělat sám. Mám heslo i na francouzské, anglické, německé a polské verzi Wikipedie.
Vy studenty učíte pracovat s Wikipedii?
Ne, to oni nepotřebují, vyznají se tu velmi dobře. Mnozí se to naučí už na základní škole, stačí, aby sedli k počítači a na něco se zeptali v Google, a často vyjede právě heslo z Wikipedie.
Jak jste přišel na to, že s úpravami hesel na wikipedii by mohli pomáhat senioři?
Já jsem přeci také senior. Němci navíc před nějakou dobou dělali velkou akci, které říkají "Stříbrné vědění", a opravdu přivedli na Wikipedii hodně seniorů. A je to na německé verzi vidět. Bývají to lidé, kteří nemají problémy formulovat, umí pracovat s informacemi a nemají problém s jazykem, gramatikou a stylistikou (to je někdy u mladší generace problém). Na téhle akci pro seniory jsem pochopil, že je to velká šance i pro českou Wikipedii. Znám řadu velmi vzdělaných vrstevníků, kteří si stěžují, že nemají do čeho píchnout, a je přirozené, že to, co vědí, chtějí někomu předat. Tak proč je nepozvat na Wikipedii? Možností, jak se na ní podílet, je mnoho – nejde jen o to psát články.
Co ještě?
Třeba opravovat faktické i gramatické chyby! To je ohromná výhoda Wikipedie, kterou její kritici nevidí. Je to strašně jednoduché: stačí text jedním kliknutím otevřít, opravit chybu, zavřít a hotovo. V tom je ovšem i jisté nebezpečí a mnozí si myslí, že si tam může každý napsat, co chce. To je sice pravda, ale dlouho to tam nevydrží. Kolem Wikipedie je totiž řada obětavých dobrovolníků, kteří sledují všechny změny, a když tam nějaký kluk napíše hloupst, jedním kliknutím ji vrátí zpátky. To může také dělat skoro každý. Článek si můžete také "hlídat" a o každé změně dostanete zprávu na svoji stránku. Funguje to dobře a jsem s prostředím Wikipedie velmi spokojen, je to uživatelsky snadné. A pokud si netroufáte dělat úpravu přímo do článku, stačí ji navrhnout v diskuzi, která je u každého článku, a někdo z těch, kdo článek hlídá, si toho všimne a dodá to tam. Zpočátku nepotřebujete vůbec žádné technické dovednosti, stačí být pozorný čtenář!
Takže senioři mohou navrhnout, že na Wikipedii chybí nějaký článek, a někdo ho udělá?
Ne třeba hned, ale zpravidla ano. Každý může založit tzv. "pahýl" a někdo ho upraví, nebo se návrh textu dá poslat i e-mailem. Ale když se to člověk trochu naučí, je právě radost něco opravit a vidět hned výsledek. Když uděláte chybu, nic se nestane – dá se to vždycky vrátit.
Kdo se Wikipedií profesně zabývá v Česku?
Pokud vím, nikdo, všechno dělají dobrovolníci. Světová Wikipedia má svou nadaci, která financuje technické zázemí, to ale v Česku není. Jinak Wikipedie "autorům" neplatí a všechno se financuje jen z dobrovolných darů. Proto je také zadarmo a nemá žádné reklamy. Každým rokem se po světě vybere pár milionů dolarů, které se rozdělují na různé projekty i národním pobočkám.
Jak se člověk tedy přihlásí, že chce s wikipedii pomáhat?
Každý by měl začít tím, že si přečte pár článků, které ho zajímají. Česká Wikipedie má dnes asi 280 tisíc článků, sice různé úrovně, ale všechno to napsali za pár let dobrovolníci. Hlásit se vůbec nemusíte, ale je lepší se registrovat, což je také zadarmo. Můžete sledovat změny, opravovat a psát. A časem se v diskusích seznámíte s těmi, kdo jsou do Wikipedie stejní fandové. Jednou do roka mají wikipedisté takový sněm, letos to bylo na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Tam jsem také poprvé mluvil o projektu Senioři píší Wikipedii, a hned se přihlásilo asi pět lidí, kteří by chtěli spolupracovat.
Jak byste chtěl projekt "Senioři píší Wikipedii" propagovat? Aby se o tom senioři dozvěděli?
Třeba právě na portálu i60. Ideálně by tu mohl být i vstup do Wikipedie, aby to bylo jednoduché. Zatím jsme zřídili e-mailovou adresu seniori@wikimedia.cz. Časem chceme připravit i jakýsi návod k použití, jako je tam pro vysokoškolské studenty; pro seniory by měl být trochu jinak postavený, stručnější. Ale kdo chce, nemusí na návod čekat, je to jednoduché a software je opravdu přívětivý.
Co je důležité si zpočátku uvědomit?
Není to blog, ale encyklopedie – nebo by měla být. Poskytovat stručné, srozumitelné a spolehlivé informace o významných tématech. Každý článek by měl uvést aspoň dva spolehlivé zdroje, literaturu nebo dobré místo na internetu (internet je výborná věc, ale také šílená džungle, vedle sebe najdete skvělé věci i úplný brak). Článek o kamarádovi ze třídy tam asi nepatří a někdo ho navrhne na smazání. Wikipedie si zakládá na tom, že přísně dodržuje autorská práva, takže se tam nesmí objevit text odněkud opsaný. A není to také místo, kde by se dalo něco propagovat, dělat něčemu reklamu. Nesnáz bývá se spornými tématy – třeba z historie nebo z politiky. Tam se musí psát obezřetně a všechno dokládat literturou, aby nevznikaly spory. Je to také kolektivní dílo, články nikomu nepatří a člověk musí mít někdy i kus trpělivosti.
Je složité tam citační aparát dodávat?
Poznámky ("reference") do textu jsou trochu složitější, ale každý článek má mít na konci kapitolku "Literatura". Napsat do ní autora a název knihy nebo článku je úplně jednoduché a velmi cenné. Základní heslo Wikipedie zní "editujte s odvahou!"
Kolik uživatelů má česká wikipedie?
To nikdo neví. Ale víme, že každý den položí čeští čtenáři kolem 3 milionů dotazů. Na polské verzi je to 15 milionů denně, na anglické 300 milionů. Publikum jsou hlavně studenti středních i vysokých škol, ale také vysokoškolsky vzdělaní lidé. Těch přibývá. I odborné, třeba filozofické články mívají kolem 20 až 100 přístupů za den. Ale smysl mají i články, kam někdo zabloudí třeba jen občas.
Konkuruje Wikipedie třeba Britannice?
Vlastně ano. Před pár lety udělal americký časopis Nature porovnání v počtu chyb a vyšlo jim, že je to skoro nastejno. Britannica se tehdy strašně zlobila, ale asi je to tak. Naše česká by asi dopadla hůř, ale je vždycky po ruce, stále se aktualizuje a uživatelsky je příjemnější. Když nám pomůžete, budeme jednou také tak dobří.
Profesor Jan Sokol
Prof. PhDr. Jan Sokol, Ph.D., CSc. (* 18. dubna 1936, Praha) je český filozof, překladatel, vysokoškolský pedagog a publicista. Byl poslancem Federálního shromáždění v letech 1990–1992, ministrem školství v Tošovského vládě v roce 1998 a posledním protikandidátem Václava Klause ve volbách prezidenta ČR v únoru 2003.
Zabývá se hlavně filosofickou antropologií, etikou, dějinami náboženství a antropologií institucí. Publikoval řadu knih a přednáší na četných českých i zahraničních univerzitách, zejména na evropská a filozofická témata. V letech 2000 až 2007 byl prvním děkanem Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, kde dodnes vyučuje. Více na https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Sokol
Vážení čtenáři, z i60.cz se můžete na wikipedii kdykoli připojit také pomocí tlačítka zcela na levé straně monitoru (pod symbolem Facebooku).
