Zvláštní pocit

Zuzana nejen, že dokáže vytvořit nádherné zvukomalebné verše, ale má vždy v básni nějaké sdělení či zajímavou myšlenku. Nepíše jen pro potěchu ucha. Když v básni není rým, vynikne to o to více. Tímto neveršovaným dílem nám dala možnost si to plně uvědomit.

Přímo to z vás tryská. Nádhera. Ještě prosím...

Jen bych chtěla vysvětlit nezasvěceným, že s Miluškou jsme před více než 20 lety byly na jednom pracovišti, ale téměř jsme se neznaly. Formálně znaly, ale nic o sobě nevěděly. Teď to druhým rokem alespoň trochu doháníme.

Zuzanko, tak jsem to zvládla ve dvou dnech, ale k Tvé básnické tvorbě se budu určitě ještě mnohokrát vracet, byť mi poezie byla doposud cizí, fakt nemám rýmovánky ráda. Ta Tvoje je ale jiná - při čtení jsem si uvědomila, co se mi připomnělo - "Portugalské sonety" anglické básnířky Elisabeth Barrett-Browning - vlastně jediné básnické dílo, které jsem kdy četla a teď je tu pocit dejá vu a hlavně ten "zvláštní pocit". Jednou jsi mi m.j. napsala: bez lásky to nejde. Fakt nejde. Být mužským, nevyhnutelně bych se do Tebe zamilovala :-D. Vše, co napíšeš, generuje lásku, evokuje lásku, asociuje lásku - JE LÁSKOU. Až vydáš svou sbírku básní, zařadím ji do knihovny hned vedle milostné poezie E.B.B. Jinak zůstávám v němém úžasu a lituji, že nebyl a není čas na delší popovídání a poznávám Tě vlastně až prostřednictvím tohoto portálu. Ale třeba to v létě v Týně doženeme!

Tvé postřehy v řeči vázané i nevázané mi obohacovaly život v tomto roce a já se těším na ten příští. Přeji ti, Zuzko, aby ten tvůj byl bohatý vším, co tě těší, ale hlavně plný světla a lásky, které ty sama rozdáváš.