Na posledním cvičení NATO smetli čeští stíhači z oblohy většinu „nepřátel“ z Evropské unie a umístili se na předních místech. V simulovaných soubojích přitom uspěli i proti poslednímu výkřiku evropské letecké techniky – stroji Eurofighter Typhoon. Skvělá tradice a pověst českého stíhacího letectva tedy pokračuje.
Češi používají nadzvukový švédský letoun Jas-39 Gripen, který vznikal od konce 70. let pro válku, která naštěstí nepřišla. Neutrální severská země nicméně ve stroji, který byl slavnostně představen v dubnu 1987 a poprvé vzlétl přesně před 25 lety, 9. prosince 1988, zúročila své dlouholeté zkušenosti s vývojem a výrobou proudových letadel. Po konci studené války a vymizení sovětského nebezpečí ale elegantní stroj nesoucí jméno mytologického gryfa složitě hledal uplatnění.
Spolehlivý nenáročný stroj
V porovnání nejen se svými švédskými předchůdci jsou gripeny mnohem pokročilejší, snadněji se udržují a lacinější je i jejich provoz. V souladu se švédskou obrannou doktrínou je letoun navíc schopen operovat i z nouzových ploch jako jsou dálnice a pro pozemní zabezpečení celé letky stačí jen třetina techniků oproti starším letounům. Koncem 80. let, v době všeobecného uvolnění, ale všechny tyto výhody už moc neznamenaly.
Švédské vojenské letectvo, které si původně vývoj letounu s deltakřídlem u továrny Saab objednalo, sice na pořízení nových víceúčelových strojů nerezignovalo, výrazně ale zredukovalo svou objednávku. A v konkurenci amerických F-16 nebo nového Eurofighteru to neměli Švédové jednoduché ani při exportu.
V minulosti ostatně výrazně uspěli jen s typem Saab 37 Draken vyvinutým koncem 50. let, který si pořídila letectva Dánska, Finska a Rakouska. Nový letoun – písmena JAS v názvu říkají, že gripeny umí bojovat jako stíhačky (švédsky Jakt), utočit na pozemní cíle (Attack) a plnit průzkumné úlohy (Spaning) – si nakonec vedl lépe a dnes jej používají kromě švédského a českého letectva piloti v Maďarsku, Jihoafrické republice a Thajsku. V současnosti se jedná o koupi gripenů ve Švýcarsku, jeden stroj létá v Británii.
Schopnosti gripenů si piloti vesměs pochvalují. Jednomotorový letoun s trojúhelníkovým křídlem a takzvanými "kachními" plochami na přídi se vyznačuje snadnou ovladatelností a obratností, pozemní mechanici zase oceňují jednoduchou údržbu. A hodina provozu přijde ve srovnání například s někdejšími MiGy-21 z výzbroje české armády jen na třetinu. Kritici ale poukazují na to, že gripeny nejsou plně kompatibilní se systémy NATO a nikde na světě je nevyzkoušeli v ostrém bojovém nasazení.
Kontrakt bude pokračovat
Ačkoli se o gripenu běžně mluví jako o švédském letadle a na severu Evropy je také v továrně ve městě Linköping vyrábějí, podílela se na jeho vývoji a hlavně prodeji ve světě i britská zbrojovka BAE Systems (někdejší British Aerospace). Švédského původu nejsou některé důležité části - například motor, který vyrábí Volvo, původně vyvinula americká firma General Electric, za oceánem vzniklo i vystřelovací sedadlo či systém řídící let. A další komponenty pocházejí z Francie či Německa. Mimo Švédsko tak vzniká zhruba 40 procent dílů pro každý gripen.
Česká armáda gripeny používá od roku 2005, smlouvy o desetiletém pronájmu 14 gripenů za 20 miliard korun vláda schválila v dubnu 2004. V současnosti probíhají jednání o prodloužení kontraktu. Návrh smlouvy mezi Českem a Švédskem počítá s prodloužením pronájmu gripenů až o 14 let, přičemž roční splátky by měly být o třetinu nižší.