Odložte mobilní telefony a dostanete padesátiprocentní slevu! Tak oslovuje majitel arabské restaurace u Jeruzaléma své hosty a doufá, že tím obnoví kulturu stolování v podnicích, jako je ten jeho. O restauraci Džaudáta Ibráhíma v Abú Ghúši napsala agentura AP.
Podle tohoto za chvíli padesátníka moderní telefony ničí stolování. Ibráhím věří, že velkorysá sleva přivede zpět čas nevinnosti, kdy se do restaurací chodilo kvůli popovídání si s přáteli a dobrému jídlu. Nikoli kvůli sledování internetu, posílání textových zpráv a vyřizování úředních věcí.
Podnik pojmenovaný po vesnici, v níž stojí a která je od Jeruzalém vzdálená asi deset kilometrů, Ibráhím otevřel před 20 lety a k jeho vybudování použil výhru v loterii v Illinois. Městečko Abú Ghúš je příkladem možného soužití Židů s Araby. Podává se hummus i grilované maso, oblíbené u arabských i židovských hostů.
Technika (ne)prochází žaludkem
Ibráhím je svědkem změn, které přinášejí smartphony. Do jeho podniku se chodilo vždy za kamarády, kteří čile konverzovali nad jídlem. S novými telefony podnik tichne a Ibráhímovi trhá srdce, když hledí na mladý pár nebo skupinu přátel sedících mlčky a zírajících do obrazovek svých přístrojů. Mnozí nic nevnímají a nakonec je třeba jim jídlo přihřát.
„Technika je určitě dobrá věc, ale když jíte a jste s rodinou nebo přáteli, můžete snad na půl hodiny všeho nechat a radovat se z jejich přítomnosti i z jídla,“ říká tento svědek proměny moderní doby. Ibráhím žil šest let v USA a od návratu propaguje spolužití Židů a Arabů. Před třemi lety se nakrátko dostal do Guinnessovy knihy rekordů, když v jeho podniku připravili největší talíř hummusu a servírovali tuto cizrnovou pochoutku na satelitní parabole. Vchod do podniku je lemován články o Ibráhímovi a v jednom rámečku je i dopis, jímž poděkoval bývalý chicagský starosta Richard Daley za pohoštění, jež mu Ibráhím připravil za jeho pobytu v Izraeli.
Ibráhím není jediný, koho napadlo bojovat za klidné stolování slevami. Za vypnutí telefonů je nabízejí i další jídelny, třebaže slevy neposkytují tak velké. Některé dokonce zakazují nosit si telefon dovnitř. Například Majitel taverny a jídelny v Bejrútu Sámir Kurbán otevřel svůj podnik před rokem a těm, kdo u vchodu odevzdají telefony, poskytuje desetiprocentní slevu. Využívá to asi 40 procent jeho hostů.
Hagit Necerová pochází ze severního Izraele a v Abú Ghúši skončila po celodenním programu v Jeruzalémě. „Co vám to udělá, když půl hodiny nepoužijete telefon? Přišla jsem, abych se přesvědčila, že ten podnik opravdu existuje,“ řekla. Její dcera před vypnutím telefonu obezřetně nejprve zavolala manželovi a upozornila ho, že teď nějakou dobu nebude brát telefon. A vyplatilo se. Když obě ženy dojedly, dostaly účet na 158 šekelů (910 korun). Suma byla ale přeškrtnuta a místo ní napsáno 79 šekelů. „Nemohou uvěřit, že to dělají s padesátiprocentní slevou,“ nechápala Necerová.
Zákazníci? Většinou souhlasí
Ibráhím říká, že jeho nabídku prozatím využili všichni zákazníci až na jednoho člena televizního štábu, který musel telefonovat pracovně. Podnik slevu nabízí nově, a jak dlouho vytrvá, se ještě neví. „Mám spoustu nových hostů. Přijíždějí z Jeruzaléma i Tel Avivu a všichni se shodují: Když jím, telefon mi není k ničemu,“ líčí Ibráhím.
Původně chtěl telefony konfiskovat u vchodu, ovšem ukázalo se, že to není praktické. Ponechal vše na dohodě, hosté musejí své telefony nejenom ztlumit, ale opravdu vypnout, protože dovoleno není ani posílání textových zpráv.
Poučení z Jeruzaléma již zvažují i evropští restauratéři. Čím dříve to bude, tím lépe pro všechny hosty.
